Domy a byty

5    DOMY A BYTY
V kapitole domy a byty je třeba zdůraznit metodická vymezení, která jsou v této oblasti zvláště důležitá pro správné vysvětlení zjištěných skutečností a jejich srovnání s předchozími cenzy.

Domy
– mezi domy podléhající sčítání jsou zahrnutyvšechny domy určené k bydlení, to znamená objekty, ve kterých se nachází byt(byty) nebo ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytování (např. dětské domovy, domovy důchodců, ústavy pro postižené, kláštery atd.). Sčítání nepodléhají domy, kde nebyl sečten žádný byt nebo žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba. Tyto objekty nejsou ve sčítání zařazeny ani jako neobydlené. Provozní, administrativní a ostatní budovy, nemocnice, hotely a podobně, pokud se v nich nenacházel byt nebo osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem, se ve výsledcích sčítání neobjevují.

Druhy domů
-    rodinné domy (maximálně 3 byty, 2 nadzemní podlaží, včetně rekreačních chalup nevyčleněných z bytového fondu),
-    bytové domy (více bytů a slouží ve většině své plochy k bydlení),
-    ostatní budovy (ve většině slouží k jinému účelu, ale nachází se zde byt nebo byty).

Domy z hlediska obydlenosti dělíme na
-    obydlené – byla zde sečtena alespoň 1 osoba hlášená k trvalému nebo dlouhodobému pobytu,
-    neobydlené – dům určený k bydlení (alespoň 1 byt nebo ubytovací zařízení), kde nebyla sečtena žádná trvale nebo dlouhodobě hlášená osoba.

Při hodnocení obydlenosti domů se nově ve sčítání 2001 objevuje kategorie přechodně obydlené domy – jde o domy, ve kterých je pouze přechodně obydlený byt (nebo byty), ale žádná trvale či dlouhodobě hlášená osoba.
Nárůst celkového počtu rodinných domů za posledních deset let byl částečně ovlivněn nesprávným zařazováním rodinných domů při sčítání 1991 do rekreačních objektů (i když nebyly vyčleněny z domovního fondu) a částečně změnou metodiky při členění domů na bytové a rodinné domy. Celkové hodnocení stáří domovního fondu je ovlivněno tím, že v roce 2001 se zjišťovalo nejen období výstavby, ale také rekonstrukce.

Byty
– vymezení bytu je dáno kolaudací prostorové jednotky určené k bydlení
Obdobně jako u domů i u bytů je jeho obydlenost při hodnocení v rámci sčítání určena tím, je-li v daném bytě hlášena minimálně 1 osoba k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Pokud tak není, je tento byt chápán jako neobydlený. V souvislosti s tímto metodickým postulátem se poměrně značně zvýšil počet neobydlených bytů, které však nejsou prázdné, ale jsou pouze přechodně obydlené. Obývá jedočasně přítomná osoba (osoby), která je k trvalému pobytu hlášena jinde.

Ve srovnání s rokem 1991 se u bytů liší ukazatel obytné plochy bytu – v roce 2001 byly do obytné plochy bytu zahrnuty i místnosti s plochou 4 – 7,9 m2, které v předchozím sčítání byly zařazeny do plochy ostatních prostor (předsíň, příslušenství apod.). Ve srovnání s rokem 1991 nejsou také plně srovnatelné, z důvodu metodických změn, údaje o převládajícím způsobu vytápění bytů – v roce 2001 byly všechny druhy vytápění se zdrojem tepla umístěným mimo byt zahrnuty do ústředního topení (v předchozím sčítání převážně u rodinných domů, ve kterých byl tepelný zdroj umístěn mimo byt ve sklepě, komoře apod., byly tyto byty zařazeny do etážového topení).

Kromě nejčastějšího způsobu bydlení (tj. v bytech), byly zjišťovány i ostatní způsoby, tj. bydlení mimo byty, sem zahrnujeme

-    nouzové obydlí zahrnuje různá přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod.,
-    rekreační chata, chalupa se uváděla v případě trvalého bydlení osob v objektech určených k rekreaci (vč. vyčleněných rekreačních chalup a rekreačních domků).

Naopak do celkového počtu obyvatel bydlících mimo byty nepatří osoby trvale či dlouhodobě bydlící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních sloužících k individuálnímu i kolektivnímu ubytování většího počtu osob (svobodárny, domovy důchodců, penziony pro důchodce, dětské domovy, ústavy sociální péče, ubytovny, studentské koleje, domovy mládeže, internáty, léčebny, sanatoria, kojenecké ústavy, lázeňské ústavy apod.). Při zpracování výsledků SLDB 2001 byly tyto osoby zařazeny do samostatné kategorie „osoby v zařízeních“.

5.5    Domy a byty – městská část Praha - Radotín

5.5.1  Domovní fond

V MČ Praha - Radotín podle výsledků SLDB 2001 bylo 1368 domů určených k bydlení a z toho 1 254 jich bylo trvale obydlených a 114 neobydlených. V této městské části je trvale obydlený domovní fond tvořen většinou rodinnými domy (87%). Toto složení domovního fondu se zde v průběhu posledních let nijak významně nezměnilo. Za posledních 10 let před cenzem 2001 přibyly rodinné domy a domy označené jako ostatní, které mají z větší části jinou než obytnou funkci, ale jsou v nich i byty. Počet domů bytových poklesl.

Tab. 5.5.1.1
Vývoj domovního fondu v MČ Praha - Radotín

obrázek bez popisku
 


Za desetileté období od SLDB 1991 se počet trvale obydlených domů zvýšil o 47 a o 45 se zvýšil počet domů, které nebyly obydleny trvale. Zvýšení počtu domů neobydlených se téměř 50% podílelo na relativně nevýrazném početním růstu sečtených domů.
Rozmístění domů v členění podle nejmenších územních jednotek – urbanistických obvodů (UO), dokumentuje situaci v územním detailu.
Tento přehled ukazuje, že trvale obydlené domy přibyly ve třech UO, z nichž 2 jsou nejhustěji osídleny a tvoří centrum této městské části.

Tab. 5.5.1.2
Změny v počtech domů podle urbanistických obvodů v MČ Praha - Radotín

obrázek bez popisku
 

Celkově se počet domů s byty zvýšil v Radotíně jen o necelá 4%.

5.5.2  Základní charakteristiky trvale obydlených domů

Pokud jde o stáří domovního fondu, je zde většina domů postavena po 2. světové válce, je to necelých 52% ze všech trvale obydlených domů. Bylo zde také sečteno 157 domů s dobou výstavby 1991 – 2001 (13%). Je nutné znovu upozornit, že do daného časového úseku se podle metodiky SLDB 2001 počítaly i rekonstrukce domů, takže nemusí jít výhradně jen o novou výstavbu, ale i o tyto generální rekonstrukce. Nicméně je to poměrně vysoký podíl trvale obydlených domů z tohoto posledního období, je to více domů než za desetiletí předcházející, tedy za období 1981 – 1991, z něhož pochází 107 trvale obydlených domů. V posledních 10 letech zde byly postaveny takřka pouze rodinné domy (jen 9 bylo domů bytových), ale v předchozím desetiletí byla pětina všech postavených domů domy bytové.
Z výsledků SLDB 2001 víme, že právě v důsledku toho, že v osmdesátých letech bylo postaveno více bytových domů, bydlí v nich více obyvatel a to 28% zatímco v nejnovějších domech to je pouze 8% obyvatel této městské části. Nejvíce obyvatel bydlí v domech z období 1946 – 1980 a to 34%. Jen 6% obyvatel bydlí v 106 domech postavených do roku 1919.
Své zastoupení mají v této městské části především mezi bytovými, ale i mezi rodinnými domy panelové. Panelových bytových domů je zde pětina a 1% rodinných domů bylo také postaveno ze stěnových panelů.
V základním technickém vybavení domů byl v této městské části opět poněkud snížený podíl domů připojených k veřejné kanalizační síti (40%). Připojení na vodovod, má trvale téměř 100% domů. Jen něco přes čtvrtinu domů je opatřeno plynovou přípojkou.
Podle vlastnictví je situace u rodinných domů opět jednoznačná, 97% rodinných domů je ve vlastnictví soukromých fyzických osob. V této městské části ale i 142 domů bytových, z nichž 15% vlastní také soukromé fyzické osoby, 40% bytových domů vlastnila obec respektive stát, 17% bytových domů bylo družstevních a necelá třetina bytových domů patřila blíže nespecifikované právnické osobě.

Tab. 5.5.2.1
Trvale obydlené domy podle počtu bytů v MČ Praha - Radotín

obrázek bez popisku
 

V členění podle počtu bytů je zde většina rodinných domů jen s 1 bytem (78%) a ostatní se 2 – 3 byty. Bytové domy nejčastěji spadaly do velikostní kategorie 4 – 11 bytů (65% bytových domů) a necelých 30% bytových domů zde bylo s 12 a více byty. Průměrná velikost obytných domů se za posledních 10 let před cenzem 2001 nezměnila.

5.5.3  Bytový fond

V MČ Praha - Radotín bylo v roce 2001 celkem sečteno 2 953 všech bytů, 2 686 jich bylo trvale obydlených a 267 neobydlených. V rodinných domech se zde nacházela necelá polovina bytů, v bytových domech jich bylo jen nepatrně více. Oproti roku 1991 se zde celkový počet bytů zvýšil o 6%, počet trvale obydlených bytů vzrostl ale jen o 1%. Trvale obydlené byty přibyly v rodinných domech a ostatních domech, v domech bytových se počet bytů snížil.

Tab. 5.5.3.1
Vývoj bytového fondu v MČ Praha - Radotín

obrázek bez popisku

I v této městské části se projevila celopražská tendence početního nárůstu bytů, které jsou podle metodiky SLDB označovány jako neobydlené. Počet neobydlených bytů se zde zvýšil na více než dvojnásobek stavu z roku 1991. Bylo zde 9% neobydlených bytů, což je podíl cca odpovídající i údaji za Prahu celkem. Byly to jednak neobydlené byty v neobydlených domech (45% neobydlených bytů) a jednak v domech, v nichž v jiném bytě trvale někdo bydlí, tedy v trvale obydlených domech (55%). Pokud jde o neobydlené byty v neobydlených domech, nacházely se výhradně v domech rodinných a více než polovina z nich nemá ve standardních výsledcích blíže specifikován důvod neobydlenosti. Čtvrtina z nich byla obydlena přechodně. Naopak neobydlené byty v trvale obydlených domech se většinou nacházely v domech bytových (69% neobydlených bytů). Z nich více než polovina byla obydlena přechodně.Přírůstky bytů navazují na přírůstky domů a souvisí i s vývojem počtu obyvatel.Veškeré přírůstky bytů byly soustředěny do nejhustěji osídlených částí centrálního Radotína. Jak se měnil bytový fond v podrobném územním členění nám ukazuje následující přehled.

Tab. 5.5.3.2
Změny v bytovém fondu podle urbanistických obvodův MČ Praha - Radotín

obrázek bez popisku
 

Největší procento neobydlených bytů bylo také v centrální části, kde se nacházely právě ony neobydlené byty v trvale obydlených bytových domech.

5.5.4    Základní charakteristiky trvale obydlených bytů

Stáří bytového fondu v MČ Praha-Radotín navazuje na stáří domovního fondu. V domech postavených do roku 1919 bylo 7% bytů, které se nacházejí především v rodinných domech (63% těchto bytů je v domech rodinných). Dalších 24% bytů je v domech postavených v období 1920 – 1945, tyto byty jsou z 83% v domech rodinných. Čtvrtina bytů je v domech z let 1946 – 1970 a tady jde naopak ve většině o byty v domech bytových (74%). Dalších 11% bytů je v domech z let 1971 – 1980 (68% v rodinných domech), necelá čtvrtina bytů je v domech z let 1981 – 1991 a zde jde opět o byty v bytových domech (84%). Bytů v domech z posledního desetiletí před cenzem 2001 je jen 9% a jsou to ze tří čtvrtin byty v rodinných domech. U necelého 1% bytů nebylo zjištěno stáří domu.
Co se týká základního technického vybavení bytů byl vodovod zaveden do bytu v téměř 100%. Ovšem na kanalizaci bylo připojeno 64% bytů, hlavně téměř všechny byty v bytových domech. Podíl bytů do nichž je zavedena plynová přípojka se od roku 1991 poněkud zvýšil, ale stále je to jen necelých 13% bytů. Podíl bytů s vlastním záchodem byl 97% a vlastní koupelnou či sprchovým koutem byl také 97%. Ústředním nebo etážovým topením bylo vybaveno 80% bytů. K vytápění v tomto druhu topení je zde nejčastěji využívána elektřina (42%), dále pevná paliva (26%) a 22% bytů do etážového či ústředního topení používá plyn. Zde je velmi podstatná změna oproti roku 1991, kdy pro etážové či ústřední topení používalo 82% bytů pevná paliva. Celková úroveň technického vybavení bytů se zjišťovala i v roce 2001 pomocí klasifikace jednotlivými kategoriemi bytu.

Tab. 5.5.4.1
Srovnání bytů podle kategorií v MČ Praha - Radotín

obrázek bez popisku
 


Také v této městské části došlo k výraznému nárůstu počtu i podílu bytů I. kategorie. Také na druhé straně výraznějšímu poklesu podílu bytů II. až IV. kategorie. Počet bytů IV. kategorie poklesl na minimum.
Významnou charakteristikou je i velikostní struktura bytového fondu. Celková plocha připadající v průměru na 1 byt v této městské části byla 79,0 m2 (zatímco na příklad v MČ Praha 5 byla 69 m2), průměrná obytná plocha 52,3 m2 (MČ Praha 5 měla 45,2 m2) a průměrný počet obytných místností byl 2,87 (oproti 2,37 v MČ Praha 5). Ve srovnání s celopražským průměrem byly zde celkově tyto hodnoty vyšší, ale jen v důsledku toho, že je zde vyšší podíl bytů v rodinných domech, kde jsou pravidelně všechny tyto charakteristiky výrazně větší. Porovnáme-li tyto údaje separátně za rodinné a bytové domy jsou v Radotíně průměrné hodnoty poněkud nižší než v Praze celkem.
Také struktura bytů podle počtu obytných místností, je zde ovlivněna zvýšeným podílem bytů v rodinných domech. Ve srovnání s rokem 1991 se početně zvýšily byty třípokojové, které jsou zde nejčastějším velikostním typem. Dále se zvýšil počet bytů 5 či vícepokojových.

Tab. 5.5.4.2
Trvale obydlené byty podle počtu obytných místnostív MČ Praha - Radotín

obrázek bez popisku
 

Zaznamenané posuny však v této městské části byly méně výrazné oproti některým jiným částem Prahy, zejména těm s rozsáhlejší novou výstavbou rodinných domů nebo i těm, v nichž probíhá masivní rekonstrukce a modernizace bytového fondu.
Velmi důležitou charakteristikou bytu je také právní důvod užívání bytu. V této městské části je nejvíce bytů určeno jako byt ve vlastním domě, bylo to 42,5% bytů. Kromě 12 to byly jen byty v rodinných domech. V bytových domech byly nejčastější byty nájemní, kterých bylo 49% ze všech bytů v bytových domech a také 43 bytů v domech rodinných. Více než pětina bytů v bytových domech byly byty družstevní, ale bylo zde i značné procento bytů v osobním vlastnictví (14%) a členů družstev nájemců (9%).

5.5.5  Úroveň bydlení

Základní ukazatele úrovně bydlení se v MČ Praha-Radotín oproti roku 1991 zlepšily a to jak v přepočtu na 1 byt, tak i v přepočtu na bydlící obyvatele. Tato tendence se projevila ve všech městských částech Prahy. Také tady se zvětšila průměrná obytná plocha, počet osob na 1 místnost naopak poklesl. Nejvíce se zvětšila průměrná obytná plocha připadající na 1 osobu.

Tab. 5.5.5.1
Vývoj základních ukazatelů úrovně bydlení v MČ Praha - Radotín

obrázek bez popisku
 

Ve všech ukazatelích je MČ Praha-Radotín nad celopražským průměrem. Tyto nadprůměrné hodnoty jsou ovšem opět dány zvýšeným zastoupením rodinných domů. V rozdělení na bytové a rodinné domy přesahuje pražské hodnoty pouze počet obytných místností na 1 byt u bytových domů (v Praze 2,22).

5.5.6  Shrnutí

Počet domů podléhajících Sčítání lidu, domů a bytů 2001 i bytů se od roku 1991 mírně zvýšil. Rodinné domy jsou téměř z 90% vždy ve vlastnictví soukromých fyzických osob, u domů bytových je nejsilnějším vlastníkem stále obec respektive stát.
I zde bylo zaznamenáno vyšší procento neobydlených bytů než v roce 1991. Jednalo se jednak o neobydlené byty v obydlených bytových domech a jednak o neobydlené byty v domech neobydlených.
Ve zjišťovaném technickém vybavení domů nedošlo k významným změnám. Za zmínku stojí další zvýšení podílu bytů vybavených centrálním topením a také skutečnost, že ačkoli je zde stále velký podíl bytů, kde se topí pevnými palivy, bylo zaznamenáno v tomto směru významné zlepšení. V základních charakteristikách bytového fondu došlo především k dalšímu celkovému zlepšení úrovně vybavení bytů, v souhrnném hodnocení podle kategorií bylo v roce 2001 již téměř 97% bytů I. kategorie nebo II. kategorie (v roce 1991 to bylo 94%).
Zlepšily se všechny charakteristiky úrovně bydlení.

Zveřejněno: 16.11.2005 – Jana Hejrová, DiS. ; Přečteno 4604 x
Vytisknout