Ekonomická aktivita
3 EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA
Základní vysvětlení rozdílů v metodice a pojmech při zjišťování.
Při analýze struktury obyvatel podle ekonomické aktivity je třeba zohlednit metodické posuny oproti předcházejícím cenzům a některé skutečnosti, které byly v tomto ohledu významné pro SLDB 2001. Je třeba si uvědomit, že předchozí sčítání od konce 2. světové války vycházela z jiných společensko-ekonomických předpokladů, což se nejvíce odrazilo právě v kapitole o ekonomické aktivitě obyvatel. Údaje o ekonomické aktivitě nejsou tedy plně srovnatelné.
Ve sčítání 1991 byly do počtu ekonomicky aktivních zahrnovány i ženy na tzv. další mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby pobírající mateřský příspěvek, pokud trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 sem byly započítány jen ženy na mateřské dovolené v trvání 28 respektive 37 týdnů, ostatní jsou zahrnuty do ekonomicky neaktivních.
Také při zařazení vojáků v základní, náhradní nebo civilní službě došlo ke změnám. V roce 1991 byli zařazeni podle posledního vykonávaného zaměstnání a v SLDB 2001 v souladu s metodikou ILO uvedli zaměstnání voják základní (náhradní, civilní) služby a byli zahrnuti do odvětví obrany (veřejné správy či sociálního zabezpečení v případě náhradní nebo civilní služby).
Nově bylo v SLDB 2001 použito označení postavení v zaměstnání místo do roku 1991 užívaného označení společenská či socioprofesní skupina.
V zařazení podle postavení v zaměstnání došlo k přesunům i u osob samostatně výdělečně činných. I v roce 1991 byla kategorie „samostatně činní“, ale nepatřili sem soukromí rolníci ani osoby svobodného povolání (ti byli uváděni v samostatných skupinách). Do této kategorie se zařazují až nyní, kdy sem patří všechny osoby samostatně výdělečně činné, takže tato kategorie početně narostla. Srovnání v této oblasti v časové řadě je velmi problematické.
Také v zařazení ekonomicky aktivních do jednotlivých odvětví je třeba při srovnání s minulými cenzy dát pozor na posuny, ke kterým v metodice došlo. Významným aspektem je i v této oblasti započtení cizinců s dlouhodobým pobytem.
Nově oproti sčítání 1991 byla zařazena i otázka na druhé, případně další zaměstnání, jejímž vyhodnocením lze postihnout nový rozměr socio-ekonomického chování obyvatel.
3.5 Ekonomická aktivita – městská část Radotín
3.5.1 Struktura obyvatelstva podle stupně ekonomické aktivity
Celkové zastoupení ekonomicky aktivních osob v populaci MČ Praha-Radotín se oproti cenzu v roce 1991 snížilo. Při celkové stagnaci počtu obyvatel se počet ekonomicky aktivních snížil o téměř 4%. Celkově v hlavním městě naopak podíl ekonomicky aktivních vzrostl. V důsledku tohoto poklesu je podíl ekonomicky aktivních obyvatel nižší než v celé hlavním městě (54,3%).
Většinu ekonomicky aktivních tvoří zaměstnané osoby, což jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ a členové družstev. Tato největší skupina pracujících představovala 96,0% ze všech ekonomicky aktivních. Tento podíl se oproti roku 1991 výrazně zvýšil, tehdy to bylo 82%. Toto způsobil zejména významný pokles počtu pracujících důchodců, ti v roce 1991 představovali 8,3% z ekonomicky aktivních a v roce 2001 již jen 5,5%. Snížil se zde i počet žen na mateřské dovolené, který ovšem částečně souvisí i s tím, že došlo k metodickým změnám ve vymezení této kategorie.
Významnou součástí ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou i nezaměstnaní. Určení nezaměstnaných ve sčítání vychází z přímého vyjádření občanů. V MČ Praha-Radotín se za nezaměstnané označilo jen 3,9% ze všech ekonomicky aktivních. Je to velmi malý podíl, v celé Praze to bylo 5,3%. MČ Praha-Radotín patří podle SLDB 2001 k městským částem se sníženým podílem nezaměstnaných, je na 12 nejnižší pozici mezi 57 městskými částmi podle této hodnoty. Jakékoli srovnání s předchozím sčítáním je v tomto ohledu problematické, protože na počátku roku 1991 byla odlišná situace. Tehdy se poprvé zjišťovaly „osoby hledající zaměstnání“, kdy se pomocí této kategorie měly zachytit počátky vznikající nezaměstnanosti. V této městské části bylo 98 osob hledajících zaměstnání.
Tab. 3.5.1.1
Obyvatelstvo podle pohlaví a stupně ekonomické aktivity v MČ Praha - Radotín
Podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva na celku populace se zvýšil, početně narostli ekonomicky neaktivní o téměř 4% a jejich zastoupení je vyšší než v Praze úhrnem (44,4%).
Struktura těchto obyvatel je v základu stejná jako při cenzu v roce 1991. Nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci, kteří představují 44,2% ze všech ekonomicky neaktivních a jejich počet se oproti roku 1991 zvýšil. Následují studenti včetně žáků základních škol, kterých je 39,1% a jejich počet také vzrostl. Další významnou složkou jsou tzv. ostatní závislé osoby, kde většinu tvoří děti do 6 let, těch bylo 10,5% ze všech ekonomicky neaktivních. Zastoupení i počet této skupiny ekonomicky neaktivních se ale poměrně značně snížil.
3.5.2 Ekonomicky aktivní podle pohlaví a věku
Ve se struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva podle pohlaví došlo také k určitým posunům. V roce 1991 představovaly ženy 48,3% ekonomicky aktivních a v roce 2001 jen 45,3%. Podle věkových skupin zde byla zjištěna ve věku 45 – 54 let mírná převaha ekonomicky aktivních žen. Souvisí to se skutečností, že v mladším věku ženy častěji zůstávají v domácnosti z důvodu péče o děti a naopak v pětileté věkové skupině 55 – 59 let se již projevuje, že u žen stále platí dřívější věková hranice odchodu do starobního důchodu.
Tab. 3.5.2.1
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle věku a pohlaví v MČ Praha - Radotín
Věková struktura ekonomicky aktivní populace navazuje na celkové věkové složení obyvatel. Více než tři čtvrtiny ekonomicky aktivních jsou i lidé mezi 25 a 54 lety věku. Obdobná byla situace i v celém hlavním městě. Ani od cenzu 1991 se toto rozložení v podstatě nezměnilo. Došlo pouze k určitému posunu mezi jednotlivými skupinami, který vyplývá z demografických východisek. Nejpočetnější věkovou skupinou ekonomicky aktivních byly v roce 2001 v Radotíně osoby ve věku 35 – 44 let.
3.5.3 Intenzita ekonomické aktivity
Intenzita ekonomické aktivity je počet ekonomicky aktivních osob na 1 000 osob starších 14 let. Celkem v Radotíně připadalo na 1 000 obyvatel 15letých a starších 629 ekonomicky aktivních. Je to ve srovnání s rokem 1991 značný pokles, tehdy to bylo 690 ekonomicky aktivních na 1 000 obyvatel 15 a více letých. V této městské části má takto vypočítaný ukazatel hodnotu nejnižší ze všech městských částí ve správním obvodu Praha 5 (tak jak byl vymezen v době SLDB 2001), ale i přesto je vyšší než v Praze úhrnem, kde to bylo 626 osob.
Tab. 3.5.3.1
Intenzita ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha - Radotín
V třídění podle pohlaví je vždy intenzita ekonomické aktivity vyšší u mužů než u žen, ve srovnání se situací před 10 lety platí zcela všeobecně, že se celkově zvýšila intenzita ekonomické aktivity u mužů a naopak poklesla u žen. Maximální míra tohoto ukazatele byla v městské části Praha-Radotín ve věku 35 – 44 let, a to u obou pohlaví, z 1 000 osob v této věkové skupině bylo 921 ekonomicky aktivních. Ve všech věkových skupinách je vyšší intenzita ekonomické aktivity u mužů.
Graf 3.5.3.1
Míra ekonomické aktivity obyvatel podle pohlaví a věkových skupin v MČ Praha - Radotín
Rozdíl mezi oběma pohlavími je ve věku kolem 50 let. Ovšem u žen, prakticky ihned po tomto vrcholu dochází k poklesu míry ekonomické aktivity, kdežto u mužů se tento znatelný pokles objevuje až kolem 60 let. Zcela jednoznačně se v tom projevuje věk odchodu do starobního důchodu.
3.5.4 Ekonomicky aktivní podle odvětví
Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětvové příslušnosti v MČ Praha - Radotín se poněkud odlišuje od rozložení pro Prahu celkem. Jde především o zvýšený podíl zaměstnaných v odvětví průmyslu. Radotín je na 7 místě mezi 57 městskými částmi podle podílu pracujících v průmyslu. Vyšší podíl byl zjištěn v městských částech Letňany, Benice, Satalice, Kbely, Dubeč a Čakovice. Zvýšený je zde oproti celopražské hodnotě i podíl zaměstnaných v obchodu a stavebnictví. Ostatní odvětví jsou zde zastoupena menším procentem.
Graf 3.5.4.1
Zastoupení ekonomicky aktivních mužů a žen podle pohlaví v MČ Praha - Radotín
Výrazně mužskými odvětvími jsou i zde především stavebnictví (82% mužů) a doprava (69% mužů), poněkud menší zde byla převaha mužů ještě v průmyslu (62%). Shodně je tomu i v celopražském měřítku.
Naopak většina žen pracuje i zde především ve školství, zdravotnictví a sociálních službách (76%), pro srovnání v Praze celkem je tato převaha žen poněkud slabší (73,6%). Zvýšená převaha žen byla již jen v peněžnictví a veřejné správě. V ostatních odvětvích je rozdělení zaměstnaných rovnoměrnější.
Tab. 3.5.4.1
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti v MČ Praha - Radotín
V rozdělení podle pohlaví jsou v zastoupení jednotlivých odvětví rozdíly. V průmyslu zde pracuje více než pětina ekonomicky aktivních mužů. Výrazně vyšší podíl mužů než v celé Praze zde pracuje také ve stavebnictví (16,9% v Radotíně a 12,9% v Praze celkem).
Ovšem i zastoupení žen pracujících v průmyslu zde vysoko překračuje celopražský údaj, který je 9,6% z ekonomicky aktivních žen. Také podíl žen zaměstnaných v odvětví obchodu je v Radotíně o 2,7 procentní body nad celopražskou hodnotou. Naproti tomu podíl žen zaměstnaných ve školství, zdravotnictví a sociálních činnostech, což je i pro ženy v Radotíně nejfrekventovanější odvětví, je zde pod celopražskou hodnotou (18,7%).
3.5.5 Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání
Nově zavedenou kategorií ve struktuře ekonomicky aktivních je postavení v zaměstnání. Naprostou většinu tvoří zaměstnanci, kam se zařazují i osoby ve služebním poměru. V MČ Praha-Radotín tato skupina představuje 75% všech ekonomicky aktivních obyvatel. Tato hodnota je vyšší než v Praze úhrnem (74%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby samostatně činné, následují zaměstnavatelé. V procentuálním zastoupení těchto kategorií se situace v této městské části od celopražských údajů neliší, v Praze úhrnem je samostatně činných jen 16% a zaměstnavatelů 4%.
Tab. 3.5.5.1
Ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání v MČ Praha - Radotín
V třídění podle pohlaví a postavení v zaměstnání je základní rozdělení v Radotíně obdobné jako v celém hlavním městě. Mezi muži je větší podíl zaměstnavatelů i samostatně činných. Ze všech OSVČ zde bylo 69% mužů a ze všech zaměstnavatelů bylo 60% mužů. Podíl mužů mezi zaměstnavateli je zde nižší než je údaj za celou Prahu, kde mezi zaměstnavateli bylo mužů 72%.
Struktura postavení v zaměstnání podle věkových skupin ukazuje, že zaměstnavatelé se poněkud častěji vyskytují mezi osobami středního věku. Mezi zaměstnavateli zde bylo 71% ve věku 35 – 54 let, zatímco ze všech zaměstnanců bylo v tomto věku 51% osob. Nejvíce samostatně činných zde bylo ve věku 25 – 44 let a to 61%. V Praze celkem jsou i OSVČ častější ve věku 35 – 54 let.
Tab. 3.5.5.2
Ekonomicky aktivní podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání v MČ Praha - Radotín
Naprostá většina ekonomicky aktivních ve všech věkových skupinách je v postavení zaměstnanců.
3.5.6 Vyjížďka za prací a do škol
V rámci cenzu se také sledují okolnosti související s dojížďkou či docházkou osob do zaměstnání a do škol. Osoby vyjíždějící respektive vycházející za prací a za studiem jsou ty, které uvedly, že jejich současné místo pracoviště nebo školy bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt.
V městské části Praha-Radotín vyjíždí za prací 3 122 zaměstnaných osob, což je 84% ze všech ekonomicky aktivních. Tato hodnota více méně odpovídá i celopražské situaci, protože v Praze celkem vyjíždí do zaměstnání 83% ekonomicky aktivních.
Tab. 3.5.6.1
Vyjíždějící do zaměstnání a škol v MČ Praha - Radotín
V relaci ke všem zaměstnaným osobám vyjíždí 87% zaměstnaných osob. Určitý rozdíl vidíme i v této městské části v rozdělení podle pohlaví. Ze všech zaměstnaných žen vyjíždí za prací 89% a ze všech zaměstnaných mužů 86%. To souvisí s podílem samostatně činných respektive zaměstnavatelů, který je u mužů zvýšený.
Podle pohlaví se mění i vzdálenost vyjížďky. V rámci správního obvodu Praha 5 vyjíždí více žen (49%) než mužů (41%). Pracující z Radotína velmi často mají místo pracoviště v rámci obvodu svého bydliště, ze všech městských částí Prahy 5 je to spolu s pracujícími z Lochkova nejvyšší podíl. Ze standardního zpracování výsledků SLDB zatím nemáme údaje o tom, zda mají své pracoviště i v rámci městské části, ale v dalších specializovaných výstupech se budeme tomuto tématu věnovat podrobněji.
Také výrazně více než polovina žáků a studentů vyjíždějících do škol navštěvuje školy v rámci správního obvodu, pouze 30% vyjíždí na jiné místo hlavního města a 6% má školu mimo Prahu.
3.5.7 Shrnutí
Počet ekonomicky aktivních osob v MČ Praha-Radotín se při stagnaci celkového počtu obyvatel snížil. Zastoupení mužů mezi ekonomicky aktivními se oproti roku 1991 zvýšilo, ženy tvořily pouze 45% ze všech ekonomicky aktivních osob. Pokles podílu žen mezi ekonomicky aktivními se projevil v celé Praze, u žen se všeobecně snížila intenzita ekonomické aktivity.
Mužská část populace pracovala i zde nejčastěji v průmyslu, u žen bylo nejsilněji zastoupeným odvětvím shodně s celopražskou situací školství a zdravotnictví.
V členění podle postavení v zaměstnání tvoří i zde zaměstnanci naprostou většinu, ale bylo zaznamenáno ve srovnání s celopražským průměrem zvýšené zastoupení OSVČ i zaměstnavatelů. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel vzrostl a to o 7%, zvýšil se především počet nepracujících důchodců.