Obyvatelé šestnáctky se cítí bezpečně

Z „Analýzy pocitu bezpečí 2015“, kterou si zadalo Hlavní město Praha, vyplynulo, že se Pražané ve svém městě cítí čím dál bezpečněji. A naše část metropole je subjektivně druhou nejbezpečnější lokalitou hlavního města. 

89 % dotázaných uvedlo, že se v místě svého bydliště cítí bezpečně, což představuje statisticky významný nárůst v porovnání s rokem 2010. (Výzkum navazuje na výzkumy z let 1997, 1999, 2001, 2004, 2007, 2009 a 2010 a jeho cílem je mimo jiné zjistit, jak se změnily postoje obyvatel Prahy a turistů v oblasti kriminality a bezpečí na území hlavního města v čase.) Z výsledků také vyplývá, že správní obvod Praha 16 je vnímán jako téměř nejbezpečnější v Praze, předstihla jej již jen Praha 22, o jedno procento. V městských částech šestnáctky se zcela či spíše bezpečně cítí 97 % tázaných (vzorek obyvatel Prahy byl vybrán tak, aby každá z 22 velkých městských částí byla zastoupena alespoň 35 obyvateli). 

V porovnání s rokem 2010 je vnímání problémů metropole intenzivnější, což jde ruku v ruce se současnou situací ve světě. Jako problém vnímají Pražané výrazně častěji zejména drogy, pouliční kriminalitu a herny s výherními automaty stejně jako alkoholismus. 

Obyvatelé Prahy 16 se nejvíc bojí drog (či spíše jejich uživatelů), vandalismu a kriminality v MHD. Obavy v nich vzbuzuje i pouliční kriminalita, bezdomovectví a agresivita lidí – jde o tři témata, která jsou si v této části Prahy zcela rovna, za problém je označilo 53 % tázaných, 44% z nich negativně vnímá i možné dopady obchodování na černém trhu. Co se týká pocitu ohrožení specifickou skupinou obyvatel, odvíjí se od výše řečeného, pouze se za drogově závislé, jichž se bojí 72 % respondentů, vedle opilců dostali Romové (shodně je uvedlo 66 % z tázaných), migranty považuje za problém 44 % dotazovaných (oproti pražským 50 %), terorismu pak zmiňuje 22 % z nich (v Praze 41 %). Zde je ovšem třeba poznamenat, že průzkum byl uzavřen dříve, než došlo k sérii atentátů v Paříži. 

Jak již bylo řečeno, stejně jako v celé Praze, i obyvatelé „šestnáctky“ se bojí především drogově závislých a opilců. Zajímavé přitom je, že ač jednotlivé zdejší radnice dostávají poměrně velké množství stížností na osoby, které popíjejí alkohol na veřejných prostranstvích, jen málo z tázaných by se odhodlalo oznámit policii konzumaci alkoholu na místech, kde je to zakázáno. A to přesto, že spokojenost s prací jak městské, tak i státní policie je zde podle výzkumu nad 60 procenty.

Vzhledem k tomu, že se většina otázek průzkumu týkala toho, co v lidech vyvolává pocit ohrožení, nelze jasně stanovit, proč se na tomto kraji Prahy lidé cítí bezpečněji, než jinde.  Jediným relevantním údajem je tu odpověď na otázku „Stal/a jste se Vy nebo některý z členů Vaší domácnosti v posledních dvou letech obětí nějakého trestného činu nebo pokusu o trestný čin na území Prahy?“, na niž v Praze 16 kladně odpověděla pouze čtvrtina tázaných (oproti 39 % v Praze 5 a 38 % v Praze 3 nebo v Praze 15, kde je však i o 20 % vyšší důvěra v policii, opět patrně v souvislosti s osobní zkušeností). 

Z čeho ještě může vycházet silný pocit bezpečí? Patrně i ze silného pocitu ukotvení v místě, kde je člověk doma. Kde vyrostl, kde zná téměř každý kámen a hlavně většinu lidí kolem. A těch, které známe, se většinou, pokud nám k tomu nedali dobrý důvod, nebojíme. Naopak jsou pro nás zárukou, že pokud by se nám něco dělo, všimli by si toho a pomohli – ať už sami, nebo zprostředkovaně. A tato důvěra se při dobře navázaných sociálních vztazích přenáší i na ty, kdo se nově přistěhují. S tím se váže i dobrá znalost členů radnic a jejich práce, na kterou je tu daleko lépe vidět.

Zveřejněno: 25.01.2016 – Jana Hejrová, DiS. ; Přečteno 2674 x
Vytisknout