Přírodní podmínky

Městská část Praha 16 se rozkládá na levém břehu řeky Berounky nedaleko soutoku s Vltavou.
Zeměpisná poloha je dána pásmem 49° 59´ severní šířky (padesátý poledník je blízko zmíněného soutoku Berounky a Vltavy v Lahovicícch) a 14° 29´východní délky. Zastavěné území Radotína ležící v nadmořské výšce cca 200 až 300 m n. m. (přesně vyměřené nádraží je 204,549 m n. m.) má tvar písmene “T” obráceného tak, že vodorovná, širší část písmene, je umístěna v údolí Berounky a na jeho svazích položených převážně k jihu. Svislá, užší část písmene, směřuje severozápadně do úzkého údolí Radotínského potoka, který se přibližně uprostřed jihovýchodního okraje Radotína vlévá do Berounky. Hranice katastru na jihozápadě a západě tvoří současně hranici hl. m. Prahy.

pohled od klapice na radotín

Roční průměrné hodnoty jsou u jednotlivých pozorování následující: sluneční svit - 1600 hodin (celková doba se stále snižuje), vodní srážky - 530 mm (s maximem 80 mm v červenci), teplota -10°C. Hodnotu srážek doplňuje údaj o sněhové pokrývce; sníh se udrží okolo 40 dní a vrstva málokdy přesáhne 15 cm. Minimální teploty se dostávají pod bod mrazu pouze 80 dní v roce.

Nejbližší okolí Radotína má malebný krajinný ráz. Do katastru městské části zasahuje východní okraj chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český kras, jejíž hranici na západ tvoří zhruba Radotínský potok. Na CHKO navazuje a někde se s ní překrývá tzv. oblast klidu Radotínsko-chuchelský háj. Zřízením této oblasti v r.1990 je chráněn dosavadní ráz krajiny za hranicí CHKO včetně charakteru potoka i charakteru obytné zástavby, která nesmí být sídlištního charakteru. Důsledkem režimů platných v obou chráněných oblastech je skutečnost, že v dosahu městské hromadné dopravy zůstává stále zachována příroda, do níž se obyvatel centra Prahy může dostat po 30 minutách jízdy veřejným dopravním prostředkem. Příroda v okolí Radotína tedy přispívá nejen ke zlepšení životního prostředí v Radotíně, ale umožňuje i rekreaci obyvatel vnitřních částí Prahy.

Silnice směrem na Lochkov, Cikánku a Zadní Kopaninu prochází hlubokým údolím Radotínského potoka mezi zalesněnými kopci. Údolí se vyznačuje výraznými krajinnými a geologickými útvary, z nichž mnohé mají mezinárodní význam. Toto území leží na okraji Českého krasu, takže vápencové horniny se v něm střídají s břidlicemi a někde i s vyvřelinami. Vzhledem k suchému a teplému podnebí, jež zde panuje, vyskytují se tu suchomilné a vápnomilné rostliny, jichž je tady více než 100 druhů. Jsou mezi mimi vzácné i ohrožené druhy, např. kavyl vláskovitý (vousy sv. Ivana ), kostřava, kopytník evropský aj.

kavyl vláskovitý

V části CHKO na katastru Radotína nebo v jeho sousedství jsou území různého stupně ochrany, a to přírodní rezervace (PR), národní přírodní památka (NPP) a přírodní památka (PP). Je to již zmíněné Radotínské údolí (PR), kde na ploše 130 ha najdeme rostlinná společenství skalních stepí, habrové doubravy a suťové lesy. Dále je to Černá rokle (NPP), která je významným paleontologickým nalezištěm a vyznačuje se na jižním svahu teplomilnou stepní a skalní květenou. Je zde i významný geologický profil-stratotyp, chráněný UNESCO. Pomístní název této rokle, V Sudech, vznikl podle tvaru skal v závěru rokle, pod obcí Kosoř. Téměř souběžně s údolím Berounky leží Slavičí údolí (PR), v němž bývala krásná údolní louka, která je však nyní zaplevelena invazivními rostlinami. V údolí zůstává pěkný dubový a habrový les. Konec údolí Radotínského potoka před zástavbou tvoří vrch Klapice (PR) s velmi bohatým bylinným společenstvím a šípákovou doubravou. Můžeme zde nalézt i teplomilné houby. Na západním okraji Radotína, pod silnicí na Třebotov, se nalézá Staňkovka (PR), kde na prvohorních ordovických břidlicích roste doubrava (dub, dřín) a hnízdí zde více druhů ptactva. Staňkovka a Klapice tvoří souvislý pás lesa jehličnatého i listnatého. Radotínské skály (PP) tvoří mezinárodně významný geologický profil. Nacházejí se napravo podél silnice Radotín-Lochkov a jejich první výchoz je viditelný již za křižovatkou ulic K Cementárně a Strážovské.

Údolí Radotínského potoka mezi Radotínem a Zadní Kopaninou i přilehlá údolí jsou nejen vyhledávaným cílem víkendových vycházek těch, kteří hledají osvěžení v málo porušené přírodě, ale jsou pravým rájem pro profesionální i amatérské botaniky, entomology, paleontology a geology, o čemž svědčí četné exkurze posluchačů pražských vysokých škol.

Zveřejněno: 24.02.2005 –testovací účet ; Přečteno 8976 x
Vytisknout