Rozhovor s Jaroslavem Svěceným

Jaroslav Svěcený v křesle pro hosta, foto: Dana RadováKulturní středisko Radotín v domě U Koruny přivítalo v sobotu 19. ledna poprvé na své klubové scéně houslového virtuosa, propagátora vážné hudby, uznávaného znalce historie a stavby houslí Jaroslava Svěceného v pořadu Křeslo pro hosta.
Do Koruny ale Mistr přijel již potřetí. Oba jeho koncerty byly velkými uměleckými zážitky, naplněné skvělou hudbou, nabité úžasnou atmosférou a provázené velmi zajímavým Mistrovým povídáním nejen o stavbě a historii houslí.
V křesle pro hosta se Jaroslav Svěcený představil tedy hlavně v roli vypravěče a moderátora. Tři hodiny trvající večer měl na klubové scéně komorní a velmi příjemnou atmosféru.

Navíc si pan Svěcený našel chvíli i na rozhovor pro Noviny Prahy 16 - řeč během něho byla hlavně  o Vivaldiannu, moderním mostu ke klasice.
Jaroslav Svěcený je známý i propojováním různých hudebních žánrů a přibližováním vážné hudby co nejširšímu okruhu posluchačů.  Projekt Vivaldianno je obrovský skok k přiblížení tzv. vážné hudby hlavně mladým posluchačům.

Jaroslav Svěcený v křesle pro hosta, foto: Dana RadováZeptala jsem se tedy Jaroslava Svěceného, co vlastně Vivaldianno je, jak by nám projekt přiblížil:
Vivaldianno je už zachyceno na dvou CD a stejného počtu DVD Mám velkou radost, že jsem potkal tak skvělého muzikanta a profesionála Michala Dvořáka, člena skupiny Lucie, který dokázal spolu se mnou propojit interprety různých žánrů a dokonce i národností. Díky němu si podala elektronika ruce s akustikou a po několikaleté práci naši posluchači pochopili, že se nejedná o jakýsi ,,rychlokvašný cross-over“ či komerční výstřelek, kterých je většina, ale opravdový projekt, mimochodem ozdobený multiplatinovou deskou. Pro mne osobně je nesmírně cenné, že oslovuje i posluchače mladé generace, kteří díky tomu chodí i na mé ryze klasické koncerty. Je to nádherný pocit poznat skvělé kolegy z různých hudebních ,,škatulek“ a zahrát si s nimi.

Připravujete nějaký další podobný projekt?
Ano, ale teď se budu v tomto směru maximálně věnovat Vivaldiannu. Jelikož se však u nás zajímavé projekty spíše kopírují než vymýšlejí, tak si zatím svůj vznikající nápad nechám pro sebe. Mojí hlavní pohonnou jednotkou je samozřejmě klasika, ale inspirace interprety jiných žánrů je pro mne nenahraditelná.

Připadá mi, že máte vše – zasloužený úspěch, slávu, skvělé děti, rodinu, děláte, co vás baví, vypadáte skvěle – zdravý a svěží, je ještě něco, co byste v životě chtěl? Co Vám chybí?
Současnost v zemi zvané Česko nazývám ,,krizí mentalit“. Jsem velký patriot,,ale někdy mám pocit, že žijeme v papiňáku a nepotřebujeme ani vnějšího nepřítele. Agresivita, závist, bezohlednost, netolerance a zachmuřené, depresivně vyhlížející obličeje vidím v naší kotlině stále častěji. Tudy vede ale cesta jenom do pekel. Naštěstí se okolo mne pohybuje sílící řada pozitivně myslících lidí se vztyčeným hledím. Všichni lidé mají nějaké starosti, ale... ...jsme tady všichni na tomto světě jenom na návštěvě.

Julie a Jaroslav Svěcených, foto: Dana RadováŘekl jste, že Vaše dcera Julie bude jednou lepší než vy. Jak velkou na tom máte zásluhu? Učil jste ji, nebo jste to přenechal kolegům?
Já jsem od začátku věděl, že tatínek, který miluje svou dceru, má hrát spíš roli ,,odborného asistenta“. Myslím si, že na ZUŠ dostala nejen výborné houslové základy, ale také poznala "v přímém přenosu" i výše uvedené negativní lidské vlastnosti, naštěstí však i stále větší množství lidí, kteří jí celé roky fandí. Již několik let má výbornou profesorku, za sebou soutěžní laureátské tituly (např. vítězství v Mezinárodní rozhlasové soutěži Concertino Praga v oboru sólové housle) a dnes již samostatně koncertuje, má své recitály, hraje s komorními a symfonickými orchestry. Protože je nesmírně pilná, maká, tak si zaslouží budovat své jméno – Julie Svěcená. Mimochodem, mám kamaráda, který ji před časem slyšel hrát a řekl mi s potutelným úsměvem: Hele, za dvacet let se v jejím životopisu bude psát: její otec hrál také na housle... Julča má velký talent, přeji jí ten největší úspěch.

Oba jste velmi vytížení, ale myslíte, že se můžeme těšit za rok na hudební setkání otce a dcery v radotínském sále kulturního střediska?
Chodí k vám báječní lidé, skvělí a milí posluchači – když nás pozvete, rádi přijedeme.

Děkuji za rozhovor,
Dana Radová, vedoucí Kulturního střediska Radotín

Jaroslav Svěcený v křesle pro hosta, foto: Dana Radová Jaroslav Svěcený v křesle pro hosta, foto: Dana Radová Jaroslav Svěcený v křesle pro hosta, foto: Dana Radová Jaroslav Svěcený v křesle pro hosta, foto: Dana Radová

Zveřejněno: 22.02.2013 – Kateřina Drmlová ; Přečteno 3865 x
Vytisknout