Josef Pleskot: Nová lávka bude ještě hezčí

Známý architekt je autorem původní radotínské lávky, jejíž realizace se však moc nepovedla. Svou konstrukcí předběhla dobu, stavební firmy na začátku 90. let minulého století stavbu nezvládly a poslední ránu mostu pro pěší a cyklisty zasadily povodně. Nyní se Josef Pleskot pustil do její náhrady, po které se projdeme v půlce příštího roku.

Josef Pleskot patří k nejuznávanějším českým architektům současnosti. 
Foto: AP atelier
Josef Pleskot patří k nejuznávanějším českým architektům současnosti. 
Foto: AP atelier

Josef Pleskot (69) patří k nejvýznamnějším českým architektům poslední doby. Od roku 1991 vede kancelář AP atelier. K jeho dílům patří unikátní revitalizace ostravských Dolních Vítkovic, ocenění získal mimo jiné za budovu ČSOB v pražských Radlicích. Václav Havel ho přizval také k práci na rekonstrukci okolí Pražského hradu. 

Opravdu se příští rok v létě po nové lávce projdeme? 
Ano, mělo by to tak být. Významně tomu pomohlo vedení radotínské radnice, které celý proces hodně urychlilo. Tak akční město se jen tak nevidí, a také kupodivu magistrát postupoval rychle a přislíbil Radotínu peníze. U vás na radnici vše úžasně zorganizovali. Proč ta původní lávka vlastně nevydržela? Je to smutná historie. Když se v roce 1994 stavěla, byla to technologicky zaostalá doba. Tehdejší starosta Radotína Jiří Holub byl skvělý člověk.
O lávku hodně stál a uměl ji prosadit. Nesrovnatelné s dneškem však tehdy byly projektové i stavební technologie. Chyběly zkušenosti s předpjatými i zavěšenými konstrukcemi. Technologická nekázeň a málo peněz nakonec vedly k tomu, že se lávka nepovedla.

Do plánů navíc vstoupili památkáři. Jak projekt lávky ovlivnili?
Donutili nás snížit vysoký pylon, a proto jsme museli zploštit zavěšení ocelovými lany. Památkáři tvrdili, že pylon nesmí konkurovat kostelu. Úsměvné je, že u toho byl tehdejší farář. Podivoval se, že si někdo může myslet, že by nějaká tyč mohla konkurovat pánubohu.
Památkáři trvali na svém a my jsme kvůli nižšímu pylonu museli vytvořit složitou konstrukci na radotínském břehu. A když se k tomuto řešení přidala technologická nekázeň ze strany stavební firmy, kterou tehdy byly dnes už možná neexistující Vojenské stavby, bylo zaděláno na problém.

Co se během stavby stalo?
Lávka se prakticky zbortila, pylon se prohnul, její statiku to však ještě neohrozilo. V roce 2002 přišla povodeň, která lávku dále deformovala. A nakonec bylo nutné lávku podepřít mohutnou konstrukcí. Když jsem to viděl, srdce mi krvácelo.

Nyní ale radotínská lávka dostává druhou šanci ve své původní podobě. Jak se to seběhlo?
Loni jsme se k lávce vrátili se statikem inženýrem Vladimírem Janatou, s nímž úzce spolupracuji. Zjistili jsme, že ji lze zachránit, a to za zhruba poloviční cenu, než kolik by stálo nové přemostění. Lávka dostává druhou šanci v době, která už je technologicky vyspělejší. Všechny nepředvídatelné momenty, jaké byly u první lávky, už nyní nejsou ve hře. Nová by měla vydržet sto let.

Na první pohled vypadá lávka hodně podobně jako její předchůdkyně. Bude vyšší?
Plánování se trochu zdrželo, čekali jsme, než Povodí Vltavy určí hladinu stoleté vody, podle které se musíme řídit. Proto bude nakonec nová lávka ve svém nejvyšším bodě asi o jeden a půl metru výše nad hladinou než starý most. A asi o osm metrů naroste i dříve problematická výška hlavního pylonu. Když jsem s tím nedávno přišel za památkáři, řekli mi, že zde není žádná regulace, která by s výškou pylonu měla problém. Běžný člověk v proporcích staré a nové lávky rozdíl skoro nepozná. Celkově bude ta nová víc sexy.

Čím bude hezčí?
Konstrukce bude velmi vzdušná, ocelová, a ne ta těžká betonová. Pylon bude více vykloněný a ubude závěsů. Zůstane tvar připomínající plachetnici, se kterým přišla už první verze. Asymetrické zavěšení na jednom pylonu se definitivně ukáže nejen jako zajímavost, ale i jako statická výhoda.

Jak se změní pochozí část lávky?
Radotínská radnice i magistrát si přáli, aby byla pro cyklisty i pěší. Takže bude široká 3,8 metru. V Písku jsme lávku udělali širokou tři metry a už to stačí, aby se bezpečně vyhnuli chodci, maminky s kočárky i cyklisté. Povrch vytvoří kompozitní desky s protiskluzným povrchem. Ocelovou konstrukci doplní dřevěné zábradlí pro pěší. Zábradlí bude trojí – pro nevidomé, pro chodce a nejvyšší poslouží cyklistům. Radotínská lávka funguje i jako vyhlídkové místo, lidé se na ní rádi zastaví. Bude o něco vyšší, takže se vyhlídka ještě vylepší. Myslím, že to bude moc pěkné.

Nová lávka bude kopií své předchůdkyně, co použijete z té původní?
Nezmění se její trasa a použijeme původní podpory. Díky tomu nebude docházet k intenzivní stavební činnosti spojené s rozsáhlým bagrováním a betonováním. Zůstane také prostřední pilíř pod pylonem. Velké výkopy a přesuny hmot nebudou zapotřebí.

Jak tedy bude stavba probíhat?
Auta přivezou tři kusy základní ocelové konstrukce. Ty se na zbraslavské straně spojí a uloží na upravené betonové podpory, které už tam máme. Když jeřáb ukládal konstrukci na most v Písku, stala se z toho velká podívaná. V Radotíně to asi bude podobné.

Po pádu trojské lávky je hodně sledovaná bezpečnost mostů. Jak na tom bude nové přemostění v Radotíně?
Dnes už umíme použít speciálně vinutá lana, do kterých se vůbec voda nedostane, dokonalé systémové spoje, a navíc veškeré prvky dokážeme přesně dimenzovat. Obavy nejsou namístě.

Musíte do lávky uložit i nějaké technologie?
Pod odnímatelnými panely budou optické kabely a vodič veřejného osvětlení. Ostatní kabely jsou uložené pod Berounkou.

Vy jako architekt navrhujete především obytné stavby. Jaké to je pracovat na lávce přes řeku?
Když se mohou spojit dva břehy, dva světy, je to pro mne obrovská výzva. Za Václava Havla jsme spojovali tunelem pod Pražským hradem dvě části Jeleního příkopu, to byl malý zázrak. Mosty i tunely mám moc rád. Technologie jsou dnes úžasně vyspělé a lze to dělat s velkou dávkou lehkosti a elegance. Navrhujeme dnes i mosty v Mladé Boleslavi, v Ostravě, v Mnichově Hradišti a v Kladně. Mám takové mostní období.

Petr Buček
Zveřejněno: 13.07.2021 – Jana Hejrová, DiS. ; Přečteno 666 x
Vytisknout