Oficiální stránky Městské části Praha 16

Proč jste si vybrali pro stavbu svého rodinného domu Radotín?
Pocházím z  Čimic, vystřídal jsem různá místa, na kterých jsem v  Praze žil. S  rodinou jsme hledali pozemek, který nebude drahý, abychom za cenu pražského bytu postavili rodinný dům. To se nám poštěstilo v roce 2008, kdy jsme koupili parcelu na konci Radotína. Dům stojí v  prudkém svahu a  vede k němu shodou náhod 68 schodů.

Architekt Štěpán Valouch 
Foto: Jan Zátorský

Štěpán Valouch (42 let) je absolventem Fakulty architektury ČVUT. Spolu s Jiřím Opočenským založil architektonickou kancelář ov-a. Za návrh nového sídla firmy Lasvit v Novém Boru získali Českou cenu za architekturu 2020. Ze známých staveb navrhli například hotel Svatý Vavřinec v Peci pod Sněžkou nebo Spolkový dům ve Slavonicích.

Jak se vám tady žije?
Máme s rodinou Radotín rádi. Nemusíte odtud jezdit na chalupu, protože žijeme v  přírodě, přestože jsme ve městě. Sympatická je velikost Radotína. Člověk tu potkává známé, a  když manželka před časem zapomněla doma peněženku, sousedka jí půjčila a v lékárně jí dali devět korun na dluh. Setkání člověka s člověkem je tu osobní a pro mě příjemné.

Bydlíte na konci Prahy uprostřed zeleně. Užíváte si zdejší přírodu? 
Je to prima, stačí nám otevřít dveře a vyběhneme do lesa.

Jakou energií na vás Radotín působí?
Vnímám tu dvě věci. První je atmosféra místa na konci města, kde lidé nastupují na kola, na brusle a  vyrážejí ven podél Berounky na výlety. Radotín je pro mnohé Pražany bránou do přírody. A druhá věc, kterou tu vnímám, je industriální duch cementárny a dalších fabrik. Napětí mezi odpočinkem a prací tu vytváří zvláštní směsici, která je inspirativní.


Radotínský rodinný dům Štěpána Valoucha podle vlastního návrhu. 
Foto: Tomáš Souček

Kam dál se podle vás bude naše městská část posouvat?
V  Radotíně třímá velký potenciál. Může dojít k  postupnému vytlačení průmyslu a jeho nahrazení rezidentním bydlením. Předzvěstí tohoto procesu je SkiBike nebo plánované Centrum Radotín. Městská část by mohla vypisovat na nové stavby architektonické soutěže. Z  osobní zkušenosti vím, že z nás dokážou dostat to nejlepší. 

Radotín je historicky propojený s železnicí. Na jednu stranu nám přináší rychlé spojení s centrem hlavního města, na druhou rozděluje městskou část na dva díly. Co se s tím dá do budoucna dělat?
Železnice je nejlepším dopravním spojením, je to naše obrovská deviza. Jsem rád, že ji tady máme, potenciál příměstských tratí bude v  budoucnu hrát větší roli. Dnešním trendem je město krátkých vzdáleností, to je velké téma současného evropského urbanismu. A  železnice nám umožňuje žít s  menším využíváním auta. Trať v  Radotíně na druhou stranu vytváří bariéru, která bude snesitelnější tím, čím více různých propustků a spojení na obě strany budeme mít. Pomůže to oběma stranám městské části. 

Novinkou budou protihlukové stěny, které přináší modernizace trati. Jste jejich příznivcem?
Bydlet vedle trati je kvůli hluku a prašnosti vždy hendikepem. Všude je ale něco, co někomu vadí a  jinému ne. V  centru Prahy někomu vadí turisté, ale město kvůli tomu neuzavřeme. To je i případ protihlukových stěn. Někdo dává přednost koukání do stěny, jinému nevadí, že občas projede kolem vlak. Mým pohledem jdou opticky proti propojování města, o kterém jsem hovořil. Pokud vím, dají se udělat nějaká nízká akustická opatření (V  Radotíně by nesplnily hlukové limity – pozn. red.). Já v  blízkosti trati bydlím, a  když se v létě díváme na film a zrovna jede vlak, je lepší si na chvíli číst titulky, aby vám neuniklo nic důležitého. Raději vidím vlak, než bych se díval do stěny. 

Foto: Tomáš Souček

Bude prostor v okolí kolejí dále ožívat? 
Výbornou roli sehrává v tomto ohledu Ski a Bike Centrum. Jedná se o dochovanou historickou budovu, která je plná života a nachází se v centru městské části. Jeho rekonstrukce se povedla moc hezky. Jako architekta mě těší, že je tam zachovaný duch doby a přináší život k železniční trati. Na jiných místech se městské prostředí staví ke kolejím zády a vytváří prostory nikoho. 

To tak ale nemusí být navždy. Líbilo by se vám více takových přeměn? 
Určitě, v  tom je potenciál Radotína. Vedle trati se všude v  Evropě staví, napadá mě například Curych nebo Antverpy. Hluk už dnes tak nevadí, stavby si s  nimi díky trojitým sklům a  recirkulaci vnitřního vzduchu poradí. 

Pojďme se podívat na chystané Centrum Radotín. Byl jste se podívat na některou z prezentací? 
Samozřejmě mě to zajímá, byl jsem na komentované procházce, do Koruny jsem se bohužel nedostal. Radotín dnes centrum s náměstím nemá, historický střed je u kostela, další těžiště je před nádražím. Postavit nové centrum u  Alberta je přirozený vývoj, který může dopadnout dobře. Dnes se tam nachází plocha, která je přehřívaná, vyasfaltované parkoviště a  nákupní centrum se dvěma poschodími, což je problematické pro živý parter. 

Co Radotínu nové centrum přinese? 
Centrum s  obchody a  byty je šancí udělat z  Radotína zase o  trochu více město. Profitovat z  toho můžeme všichni. Tři bytové domy, obchody a  radnice jsou z  mého pohledu správná volba, která může iniciovat nový život. Centrum navrhli kvalitní architekti v  čele s  Michalem Fišerem, kteří postavili například bytovky vedle sídliště. Budovy nejsou uzavřeným prostorem za plotem, ale zůstaly volně průchozí, což je dobře. Záleží na mnoha okolnostech, zda se podaří propojit nové stavby s okolím a zda je přijmeme za své. Realizací navržených domů jejich život teprve začíná. Potenciál spatřuji také v  Radotínském potoku, který centrum lemuje. Bylo by příjemné, pokud by se zrealizovala cesta pro pěší těsně podél vody, chráněná od aut. A velkou příležitostí je také do centra umístit novou radnici. Ta tam jednoznačně patří. 

V současné době začíná úprava křižovatky pod Korunou, čemuž muselo ustoupit několik stromů. Někteří lidé proti tomu protestují. Jak podobné situace vnímáte při své práci? Také asi navrhujete stavby, které přijdou na místo zeleně. 
Každého stromu je škoda, a pokud to jde, je samozřejmě lepší je nekácet. Vždy je třeba to pečlivě vážit. Ale je jasné, že občas je nutné stromy pokácet a  některé domy zbourat. Souvislosti kácení pod Korunou ale neznám, takže to nemohu komentovat. Vjezd přes nový most z  křižovatky vedoucí přes potok na tři jízdní pruhy mi připadá zbytečně široký. Z  praxe ale vím, že o  tomto rozhodují experti na dopravu, kteří se řídí bezpečností a  plynulostí provozu a  někdy neslyší důležitost jiných argumentů. Ale ještě k té zeleni, o které se živě diskutuje. Každá taková debata nakonec má svou hodnotu. Znám to ze své praxe. Pravidelně diskutuji s  památkáři, jejich námitky nám zdrží stavby o měsíce. Nakonec jsem ale za to rád. Lépe si člověk uvědomí, jestli je tu stavbu nutné takto stavět, nebo jinak. S  těmi stromy je to podobné. Je to debata a výraz toho, že se lidé zajímají o své okolí. 

Která místa v Radotíně mají pro vás jako architekta vysokou hodnotu? 
Celé nábřeží Berounky od Pražského okruhu až po centrum je fajn. Povedla se rekonstrukce Vindyšovy továrny, kde sídlí Ski a Bike Centrum. Mám rád také zdejší saunu. Má svůj půvab, když se můžete rozběhnout ve sněhu a skočit do biotopu. Odpočinkově-sportovní duch se v Radotíně daří naplňovat velmi dobře. Okolní kopce s  lesy jsou také bezvadné. Až na to, že nám občas zaběhne kanec až na zahradu. 

Líbí se vám nová Koruna, která právě vzniká a bude v létě dokončena? 
Vypadá zdařile, je to civilní dům, který na sebe nestrhává pozornost a zapadá do okolní zástavby. Už se těším, až se do Koruny vrátí koncerty, ačkoliv se mi nedaří na ně moc chodit. 

Výraznou tváří Radotína se stal biotop. Chodíte se do něj koupat? 
Je skvělé, že ho tu máme. Já mám raději koupání mimo davy, mým dětem se však na biotopu líbí. Podobné vodní plochy by měly být všude okolo Prahy. 

Zapojujete se do zdejšího bohatého sportovního dění? 
Jeden ze synů chodí na karate, oba chodili na lezeckou stěnu do sportovní haly. Já hraju softbal, ale Radotín jsou naši protihráči. Vím, že je tu v  softbalovém oddílu dobrá atmosféra. Na zdejší legendu, nadhazovače Rosťu Hrycha, jsem v  jednom vzájemném zápase omylem odpálil homerun. Toho si cením. A musím zmínit kvalitní výuku hudebních nástrojů, kam naši kluci dochází. 

Petr Buček