Návštěva císaře s italskou nitkou
Parádní počasí, stovky diváků, šumící voda
radotínského biotopu, skvělý hudební doprovod a hlavně návrat více než 600 let
nazpět – to byl Královský průvod 2018 na jihu Prahy.
Opět po roce,
s podobným scénářem, se skvělými herci, kejklíři, hudbou dobovou i
navýsost současnou a soutěží malých pivovarů. To vše bylo letos 2. června
v Radotíně osvědčenou kulisou cesty krále a císaře Karla IV. na jeho hrad
tyčící se nad skalami kousek od proudů řeky Mže (dnes Berounky).
Přesto XII.
ročník akce měl výrazně jiné kulisy: celý se odehrál na radotínském biotopu,
který ji zažil zcela poprvé a současně ne zcela dobrovolně. Místní radnice
musela k tomuto tahu sáhnout z důvodu startující rekonstrukce a
nástavby budovy I. stupně základní školy, tedy historické budovy na náměstí Sv.
Petra a Pavla. Zde se stavební ruch teprve rozbíhá, ale lešení, velké
staveniště a přípravné práce „vygumovaly“ prostranství, na němž se tato
výjimečná akce každoročně odehrává.
Císaře tedy lid
radotínský v čele s rychtářem Karlem vítal o pár desítek metrů dále.
Nic to však nezměnilo na průběhu slavnostních chvil a opětovném udělení
městských práv Radotínu z rukou panovníkových.
Z vynucené
změny ale vytěžili všichni, co dorazili. V první řadě se akce za
nádherného letního počasí ideálně propojila s místní odpočinkovou zónou a
mnozí účastníci využívali obou, do sebe propojených částí. Ve výhodu se pak
jednoznačně proměnilo jezero, na němž se Karel IV. (opět ve skvělém podání
Františka Kreuzmanna) doprovázený chotí Eliškou Pomořanskou (Milana Čechová)
projel, a to na jedinečné benátské gondole. Ta sem byla převezena právě a jen
na tuto akci a po císaři i řada dalších zájemců využila možnost plout na vodách
radotínských jako na Canal Grande, aniž by cestovali stovky kilometrů jižněji.
Až tam, k Jižnímu moři, se rozkládala říše Karlova, jak ve své řeči
nezapomněl připomenout!
Po odjezdu všech
částí průvodu a následném odeznění řinčení zbraní (skupina historického šermu)
i lahodných tónů dobové hudby už četné publikum radotínské netrpělivě očekávalo
známého minesengra Václava Neckáře a skupinu Bacily – byli tu nedávno, na posledním
Burčákobraní, ale zájem byl opět obrovský. Po královských rapperech pak
dorazily jižanské rytmy kouzelné a energické Tonyy Graves. Večer se pak, nad
blednoucí hladinu jezera, rozlévaly rytmy Top dream company. Končily až za tmy,
kdy se biotop oblékl do sytě modrých barev protknutých červenými linkami
navozujícími tu skutečnou Venezii!
A abychom nezapomněli!
V soutěži minipivovarů převzal po loňském vítězi až ze Šumavy
(Pidipivovárek Lazny) štafetu lahovický pivovar Kail s nejlepším šumivým
mokem: dvanáctkou apa Alfa. A ani hlasující nepřišli zkrátka – čekala je řada
cen (hlavní výherce si odnesl LED televizor).
Tak příští rok
opět na viděnou, císaři, ale zpět před kostelem a školou!
více fotografií ve fotogalerii