Domácnosti

Jedním ze základních výsledků sčítání lidu, domů a bytů jsou údaje o počtu, struktuře, velikosti a vybavení domácností a způsobu soužití rodin, které není možno získat jiným způsobem než právě z cenzu vždy jednou za deset let. Využití těchto číselných údajů je nezbytné nejen pro sociologická, demografická a další zkoumání, ale jsou i základem k optimalizaci zásahů a opatření v oblasti populační, zdravotní a sociální politiky.
Při sčítání lidu, domů a bytů jsou získány a zpracovány charakteristiky 3 kategorií domácností.

Jsou to:

• domácnosti bytové - BD všechny osoby trvale bydlící v bytě tvoří bytovou domácnost,
• domácnosti hospodařící - HD osoby,které prohlásily,že společně hospodaří tvoří hospodařící domácnost,
• domácnosti cenzové - CD rodinné či nerodinné jednotky konstruované podle zápisu vztahů v bytových  respektive hospodařících domácnostech.

4.5  Domácnosti – městská část Praha - Radotín

4.5.1  Vývoj počtu a struktury domácností

Zatímco počet obyvatel se v městské části Praha-Radotín během let 1991 až 2001 prakticky nezměnil, u všech tří základních kategorií domácností se počet mírně zvýšil. Nejvyšší byl početní nárůst domácností hospodařících. Je zřejmé, že minimální nárůst počtu BD a zvýšený nárůst HD vypovídá o tom, že i v rámci 1 bytu dochází v této městské části k osamostatňování jednotlivých rodinných domácností. Tuto skutečnost potvrzuje i to, že nárůst počtu BD je nárůstem těch bytových domácností, kde bydlí více než 1 rodinná jednotka. Zvýšil se i podíl takovýchto BD.

Naproti tomu ekonomicky se jednotlivé cenzové domácnosti stále více osamostatňují. Hospodařící domácnosti zahrnující více než 1 CD představují opravdu jen minimum.

Domácnosti se i zde zmenšují, průměrný počet členů jedné domácnosti se snížil.

Tab.4.5.1.1
Základní údaje o domácnostech v MČ Praha - Radotín

 

Ve struktuře cenzových domácností představovaly většinu úplné rodiny. Došlo však ke snížení jejich počtu i zastoupení. Mírný nárůst byl zaznamenán u rodin neúplných. Zvýšil se i počet a zastoupení domácností jednotlivců. Tento nárůst nebyl ale tak výrazný jako je obvyklé u velkých MČ velkoměstského typu. Nicméně i zde se tento trend projevil. Také v této městské části došlo ke značnému nárůstu vícečlenných nerodinných domácností, což jsou společná soužití lidí, kteří nejsou spojeni přímými rodinnými vazbami, jsou spjati jinými příbuzenskými, ale i nepříbuzenskými vztahy a společně hospodaří. V tomto jevu se odrazily určité posuny v životním stylu, do určité míry se zde projevil i metodický posun.

4.5.2  Velikost jednotlivých typů domácností

Z hlediska velikosti domácností došlo u všech třech kategorií domácností k celkovému zmenšení. Průměrný počet členů na 1 domácnost je u BD mírně nad hodnotou 2,5 členů na 1 domácnost a u HD a CD je již pod touto hodnotou.
Základní struktura domácností podle počtu členů se od roku 1991 změnila u hospodařících a cenzových domácností. V těchto kategoriích se zvýšil počet domácností jednočlenných natolik, že se staly nejčastějším velikostním typem. U bytových domácností trvá převaha domácností se 2 členy. Poklesly podíly domácností se třemi a více osobami. Opět významněji u HD a CD.

Tab. 4.5.2.1
Domácnosti podle počtu členů v MČ Praha - Radotín

 

Podstatné je, že průměrná velikost domácností v městské části Praha-Radotín se ve shodě s celopražským trendem také zmenšila a zvýšil se i zde počet i podíl domácností jen s 1 osobou.

4.5.3  Cenzové domácnosti

Pro sociální situaci je podstatné složení cenzových a zejména rodinných domácností.
V roce 2001 v MČ Praha-Radotín byly nejčastějším typem cenzové domácnosti stále úplné rodiny. Jejich počet i podíl ale poměrně značně poklesly. Od roku 1991 se mírně zvýšil podíl i počet neúplných rodin. Celkový počet rodinných domácností se mírně snížil a pokleslo i jejich zastoupení a to z 71,2% v roce 1991 na 66,1% v roce 2001.
Všeobecně roste podíl rodinných domácností bez závislých dětí. Tento trend se projevil i v této městské části. Rodiny se závislými dětmi, které zde v roce 1991 zde představovaly více než polovinu rodinných domácností (56%) v roce 2001 tvoří již jen necelou polovinu (49%).

Tab. 4.5.3.1
Struktura rodinných domácností podle počtu závislých dětí v MČ Praha - Radotín

 

Mezi domácnostmi s dětmi byly v této městské části nejpočetnější rodiny se 2 závislými dětmi, kterých bylo 47,0 %ze všech rodinných domácnosti s dětmi, ale jen o něco méně bylo rodin s 1 dítětem a to 46,8%. Od roku 1991 se celkově snížil počet domácností jak se 2 dětmi, tak i s 1 dítětem.
Co se týče bydlení rodin se závislými dětmi, tak ze SLDB máme informace o tom, že převážná většina rodin s dětmi zde bydlí samostatně v bytě (82,4%). Dále jich 39% bydlí v bytě ve vlastním domě a jen 23,5% v bytě nájemním. Co do velikosti jsou to nejčastěji byty třípokojové (45,6%) nebo čtyřpokojové (30%).
Počet i podíl domácností jednotlivců zde ve shodě s celopražskou tendencí od roku 1991 poměrně významně stoupl. Došlo ke zvýšenému osamostatňování jednotlivců i v rámci 1 bytové domácnosti. Výrazněji se tento trend projevuje v městských částech, kde převládá bydlení v rodinných domech. V menších bytech nájemních je samostatné bydlení jednotlivců častější.

Tab. 4.5.3.2
Domácnosti jednotlivců v MČ Praha - Radotín

 

V této městské části se zvýšil počet i podíl domácností jednotlivců, kteří společně bydlí s jinou cenzovou domácností. Nicméně je zde podíl samostatně bydlících jednotlivců vyšší než v jiných menších městských částech, kde je právě ještě výraznější převaha bydlení ve vlastních rodinných domech. Jednotlivců podnájemníků je zde minimum.
V této městské části se složení cenzových domácností od celopražských hodnot odlišuje. Projevují se zde rozdíly typické pro menší městské části nesídlištního typu. Celkový podíl rodinných domácností je zde, především v důsledku zvýšeného zastoupení úplných rodin bez i se závislými dětmi, nad celopražskou hodnotou.

Graf 4.5.3.1
Srovnání struktury cenzových domácností v MČ Praha - Radotín a Hl. m. Praze

 

Podíl domácností jednotlivců nedosahuje pražského průměru. Také neúplné rodiny zde mají mírně nižší zastoupení.

4.5.4  Vybavení domácností

Již tradičně je součástí cenzů i zjišťování úrovně vybavení bytových domácností, jejich rekreační možnosti.

Tab. 4.5.4.1
Vybavení bytových domácností v MČ Praha - Radotín

 

Vybavenost domácností v MČ Praha-Radotín ve většině položek více méně odpovídá celopražským hodnotám. Mírně nad průměrem je zde vybavení osobními automobily a počítači, naopak výrazně pod údajem za Prahu celkem je možnost využití rekreačního objektu. To opět souvisí s tím, že je zde zvýšený podíl lidí žijících ve svých vlastních domech, kteří o rekreaci mimo své bydliště mají menší zájem. Porovnávat se situací zjištěnou v roce 1991 můžeme u automobilů, pevných telefonů a rekreačních objektů. Výrazně se zlepšila i zde vybavenost telefonem z 24,4% v roce 1991 na 83,7% v roce 2001. Podíl domácností, které mají k dispozici 1 nebo více osobních automobilů se také zvýšil z 48,8% na 53,3%. Výrazně se ovšem i zde zvýšil podíl domácností s možností využívat rekreační objekt a to z pouhých 12,7% v roce 1991na současnou necelou čtvrtinu.

4.5.5  Shrnutí

Minimální zvýšení počtu bytových domácností odpovídalo nevýraznému zvýšení početního stavu obyvatel v této městské části. Zvýšený nárůst hospodařících domácností odráží i zde celopražskou tendenci směřující k osamostatňování rodinných jednotek byť i v rámci společného bydlení.

Stále zde většinu představují rodinné domácnosti, ale počty úplných rodin značně poklesly a to těch se závislými dětmi. Mírně se zvýšily počty neúplných rodin a to jak s dětmi, tak bez dětí. Relativně významně narostly domácnosti jednotlivců. Toto zvýšení bylo takové, že se jednočlenné domácnosti staly nejčastější podle velikosti jak mezi CD tak i HD. Vybavenost domácností je v této městské části ve většině položek nad celopražským průměrem, a i zde došlo ve srovnání se situací před 10 lety k značnému zlepšení.