Slovo starosty

V srpnu jsme si připomněli deset let od nevídané přírodní pohromy, která zasáhla osudy mnoha lidí nejen v oblasti Prahy 16, ale prakticky v převážné většině území Čech.

Povodeň z roku 2002 je jedna z nejsmutnějších událostí svého druhu v historii České republiky. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. V týdnu od 12. do 18. srpna tak část Česka díky nadprůměrným srážkám, značně nasycené půdě a přeplněným přehradám postihla pětisetletá až tisíciletá povodeň. Nechci rekapitulovat průběh ničivé povodně, která brala občanům majetky, v některých případech i to nejcennější – lidské životy, ale chtěl bych naopak opět vyzdvihnout to, jak se dokázala většina lidí postavit na nohy, najít v sobě neskutečnou vnitřní sílu a opravit svoje zdevastované objekty, v mnoha případech i pomoci hůře postiženým, či subjektům jako je zdravotnické zařízení, domovy důchodců či školní zařízení.

Když se podíváme po správním obvodě šestnáctky, ve kterém vyjma Lochkova byly zasaženy stoupajícími vodami řek Vltavy a Berounky všechny zbývající městské části, musíme konstatovat, že ve většině případů to dnes vypadá, jako by se tehdy postiženými místy ani žádná pětisetletá voda neprohnala. Krásně opravená stavení, nové fasády nebo alespoň s novým nátěrem, zahrádky opět zářící různobarevnou květenou, pěkně upravené, vše vypadající naprosto přirozeně. Za tím vším jsou stovky a stovky hodin práce, rovněž obrovský podíl solidarity lidí, kterým nebyl osud postižených lhostejný.

Vše dnes vypadá, jako by se nic nestalo, ale je to jen zdánlivé… Povodňové události z před deseti let, strach o své nejbližší, o osobní věci, které se mnohdy dědily z generace na generaci a jejichž cena se v případě zničení nedá vyčíslit, jelikož připomínaly časy minulé, určitě zanechaly stopy v myslích a na duši postižených. To opravdu žádná pojistka nespravila. O to větší úctu si zaslouží, jak se se vším vypořádali... Memento katastrofy je tu pořád, a to nejen na domovních štítcích, zaznamenávajících výšku hladiny vody v roce 2002. 

I když tehdy došlo ke skloubení a podhodnocení tolika faktorů, které za stejných okolností snad již nemohou znovu nastat, nepodceňujme přírodu, jakož i nepodceňujme realizaci všech protipovodňových opatření. Symbolicky, po deseti letech od povodně, budou dostavěny poslední části plánovaných protipovodňových staveb na území Prahy 16, a to ve Velké Chuchli. Snad se naplní to pověstné, že štěstí přeje připraveným.

Mgr. Karel Hanzlík
starosta Městské části Praha 16