Slovo starosty

Ještě se střední Evropa a Česká republika nevzpamatovaly z povodní z počátku letošního června a již je celá tato oblast vystavena dalšímu kalamitnímu stavu. Po více jak měsíci, kdy v našich zeměpisných šířkách zažíváme dny typické spíše pro daleko jižnější destinace, dny plné slunce a palčivých teplot, které pravidelně šplhají vysoko nad třicet stupňů celsia, se na začátku srpna nad naše území od západu dostávaly vzduchové hmoty, které s sebou přinášely, v důsledku vyrovnávání tlakových rozdílů, intenzivní bouřky doprovázené prudkým nárazovým větrem, jenž v některých případech dosahoval síly orkánu.

To vše, doplněno lokálními krupobitími a obrovským množstvím spadlé vody v krátkém časovém úseku, mělo za následek další mnohamiliónové devastační procesy na majetcích, vegetaci a volně žijící fauně. Dílo zkázy v podobě ulámaných a popadaných stromů, utrhaných okapů a střech, spadlých vedení elektrického proudu, vytopených objektů a desítek a desítek zasahujících hasičů jsme registrovali snad všichni. Po zcela anomálním vývoji počasí od letošní zimy, kdy jsme pro změnu pociťovali nedostatek právě slunečních paprsků a mohli jsme dny, ve kterých se na obloze objevilo slunce, doslova počítat na prstech jedné ruky, přes neobvykle vysoké květnové teploty a následné období dešťů, znamenající červnové povodňové stavy, si zřejmě otázku, co nám ještě může příroda a počasí přinést, nekladu jen já. To, že zaznamenáváme na našem území i jevy, které známe spíše z katastrofických filmů, a to lokální tornáda, to jenom potvrzuje.

Zcela na místě je se seriózně zamyslet, jak minimalizovat dopady podobných kalamitních stavů, a do úst se mi vkrádá jedno známé české pořekadlo: „Kdo jak s čím zachází, s tím také schází“… a uvědomuji si, že naše civilizace se rozhodně v některých případech ke své Zemi civilizovaně nechová. Určitě bychom si měli vzít i poučení ze zkušeností našich předků, kteří věděli, že v blízkosti toho či onoho potoku či řeky není záhodno něco stavět, že v blízkosti objektů a frekventovaných míst není vhodné vysazovat smrky, které v budoucnu budou znamenat problém, že odstranění přírodních valů může způsobit sesuvy půdy atd. Radotínská radnice se chce v tomto ohledu poučit a snaží se do budoucna i na základě podnětu od občanů, v součinnosti s Povodím Vltavy, znovuobnovit přírodní protipovodňové valy v oblasti Na Rymáni a v Šárově Kole, které by mohly ochránit zde žijící občany před povodněmi a průtokem v Berounce do výše 30leté vody. V současné době jsou vypracovány studie. Rovněž bude probíhat vhodnější náhradní výsadba za popadané a pořezané jehličnany z počátku srpna.

Klidný zbytek léta přeje

Mgr. Karel Hanzlík
starosta Městské části Praha 16