Bobr je na rozdíl od nutrie v přírodě vítaný

Podél Berounky jsou k vidění bobrem okousané a někdy i pokácené stromy. Jaký má tento převážně noční živočich vliv na přírodu, vysvětluje botanik Jan Albert Šturma, který spolupracuje na přípravě Příměstského parku Soutok.

Jak je to s bobrem v okolí Berounky u Radotína i v přilehlých oblastech? Vrátil se sem nyní po nějaké delší době? 
Bobr se na naše území vrátil po 185 letech díky cíleným reintrodukcím (navrácení do místa původního výskytu – pozn. red.) po dlouhé době, kdy byl na našem území několik století vyhuben. Zvířata se sem dostala z úspěšně reintrodukované populace z Bavorska, překonala železnou oponu již v 80. letech minulého století a přišla po Berounce. Pravidelněji začali bobři Berounkou k soutoku připlouvat někdy mezi lety 2011 až 2015, kdy byl jejich výskyt v roce 2015 stabilně potvrzen i z Prahy.

Jan Albert Šturma
Foto: Archiv Alberta ŠturmyProč se tu bobr vyskytuje dříve než v minulosti? Vypovídá to o nějakých změnách ve zdejší přírodě?
Lov bobra byl zásadní faktor, který vedl v minulosti k jeho vyhubení. To se dnes neděje, jelikož je dle zákona chráněné zvíře. Potravní nabídka je díky značné nevybíravosti tohoto vegetariána v současné době téměř neomezená a bobr je schopen překonávati běžné překážky na vodních tocích, které jsou pro ostatní vodní organismy limitující. Proto je jeho výskyt omezen pouze rychlostí šíření populace, která je v současné době odhadována na cca 15 000 jedinců v celé České republice.


Jan Albert Šturma
Foto: Archiv Alberta Šturmy

Bobr okusuje a kácí stromy. Někdo volá po ochraně stromů, jiní po ochraně bobra. Jak se k činnosti bobra postavit?
Velmi záleží na tom, kde bobr stromy okusuje. V přirozených a polopřirozených biotopech říčních niv – lužních lesích a vrbových křovinách, jako je například tok Berounky mezi Radotínem a Černošicemi, je bobří činnost vítaným elementem přirozené dynamiky říčního ekosystému. Činnost bobra zde přispívá k prosvětlení pobřežních porostů a vzniku tak zvané sukcesní mozaiky pobřežní vegetace, která je výrazně biologicky pestřejší než vzrostlé a stinné luhy (sukcese je ekologický termín označující vývoj a změny ve složení společenstev v ekosystému – pozn. red.). 

Na druhou stranu je škoda, když bobr poškozuje hodnotné dřeviny v kulturní krajině – stromy v parcích, sadech nebo cenné solitéry. V takových případech lze aplikovat levnou a účinnou ochranu báze kmenů těchto dřevin.

Bobr není nutrie
Lidé si bobra evropského pletou s nutrií říční. Bobra lze zahlédnout spíše výjimečně, jedná se o noční zvíře. Nutrie jsou k vidění během dne, nejsou plaché, nechávají se ochotně krmit, což však odborníci nedoporučují. Nutrie je vodní krysou, která může přenášet pro člověka nebezpečné nemoci. Pochází z Jižní Ameriky, chová se na kožešinu a maso. Z českých chovů se však dostala i do volné přírody. Spásá pobřežní vodní vegetaci, narušuje břehy, čímž přispívá k jejich erozi.

"Nekrmte nutrie!" Tyto cedule najdete okolo řeky v Radotíně.

Mnoho lidí si bobra plete s nutriemi, kterých je v poslední době u Berounky i Vltavy hodně. Konkurují si tato dvě zvířata nějak?
Díky odlišným potravním i ekologickým nárokům nikoliv, nutrie postrádá v naší krajině přirozeného nepřítele. Teoreticky si mohou konkurovat díky využití stejného biotopu, ovšem vliv mezidruhové konkurence není ani pro jeden druh významný.

V Radotíně lze běžně narazit na stromy okousané bobrem.
V Radotíně lze běžně narazit na stromy okousané bobrem.

Bobr je původní druh, nutrie tak zvaný invazní. Znamená to, že bobry tady chceme, ale nutrie ne?
De facto ano. Nutrie je invazní všežravec, který se do naší přírody dostal z kožešinových chovů. Významně ohrožuje populace některých vodních ptáků, například slípky zelenonohé. Likvidace nutrie je však velmi náročná a zahrnuje kompletní a intenzivní odstřel všech jedinců v celé populaci.

O nutriích se ví, že přenášejí různé nemoci. Neměly by se více jejich stavy regulovat?
A co říct lidem, kteří je neustále dokola krmí, i když to cedule u řeky nedoporučují? Nutrie není rozhodně vhodné jakkoliv dokrmovat ani uměle navyšovat jejich populace. Dobře krmená nutrie vychová víc mláďat. Je také pravda, že nutrie je hlodavec, který může v městském prostředí přenášet podobné choroby jako třeba potkani. Proto není vhodný ani fyzický kontakt se zvířaty.

Jak se bobrům a nutriím bude líbit v chystaném parku na soutoku, který má nahradit v současnosti obdělávaná pole rozmanitější přírodou?
S bobry v chystaném parku Soutok samozřejmě počítáme jako s přirozenými obyvateli lužní krajiny, kteří budou součástí její sukcesní a ekologické dynamiky. Návrh parku počítá se vznikem čtyř zón odstupňovaného ekologického managementu neboli způsobu péče. V té nejzelenější, jádrové zóně, která zahrnuje samotný tok Berounky a nejcennější lužní biotopy, nebude činnost bobra až na vzácné výjimky omezována vůbec.

Jaký přístup navrhujete v dalších částech parku Soutok?
V ostatních zónách, obsahujících kulturní nebo zemědělskou krajinu, budou bobrem ohrožené dřeviny chráněny pomocí osvědčených opatření. To však nebude příliš častý případ, neboť jádrové zóny jsou od běžné kulturní krajiny odděleny pásy přírodě blízké krajiny, kterou nebudou mít bobři příliš mnoho důvodů překonávat. Stejně tak se budeme snažit, aby v území nevznikaly kolizní body bobrů, ale ani migrujících organismů obecně, s automobilovým a cyklistickým provozem. To zaručí síť ekologických konektorů, podchodů a bariér, které bezpečně oddělí infrastrukturu od divoké přírody. 

Co plánujete dělat v chystaném parku Soutok s nutriemi?
Ta se do toho nejspíš nějak zapojí také. Její eliminace je obtížná, v rámci adaptivního ekologického managementu území však počítáme s monitoringem její populace a s pravidelnou redukcí početnosti na snesitelnou míru.

Zveřejněno: 11.03.2024 – Jana Hejrová, DiS. ; Přečteno 716 x
Vytisknout