Dopravní situace v Radotíně
Dnešní dopravní komplikace v Radotíně byly přímým důsledkem nehody na dálnici D5 ve směru od Loděnice do Prahy. Po této události se značná část dopravy odklonila přes středočeské obce – Nučice, Vysoký Újezd, Kuchař, Třebotov – a následně do Radotína, který se stal přirozenou objízdnou trasou. Zároveň byla zpomalená doprava na Pražském okruhu (D0) ve směru do Komořanského tunelu, odkud další řidiči rovněž sjížděli do Radotína, aby se vyhnuli kolonám. Tím došlo k mimořádnému zahlcení celého území Radotína, které svou kapacitou zkrátka nemůže takový objem vozidel pojmout – a to ani technicky, ani prostorově. Dopravní síť v Radotíně je historicky daná úzkým údolím řeky Berounky a zástavbou, která se vyvíjela po desetiletí.
Možnosti rozšíření silnic nebo budování nových kapacitních tahů jsou zde velmi omezené – fyzicky, majetkoprávně i z hlediska ochrany přírody. Kapacita komunikací byla dimenzována pro potřeby městské části a jejích obyvatel, nikoli pro masivní tranzitní dopravu ze Středočeského kraje. Je proto důležité si uvědomit, že Radotín nemá a nemůže mít dopravní infrastrukturu města s desítkami tisíc tranzitujících vozidel denně. Moderní světelně řízená křižovatka pod Korunou je napojena na dálkový dohled TSK hl. m. Prahy a její nastavení je pravidelně konzultováno s Policií ČR i odborníky hl. m. Prahy. Zvažovaný kruhový objezd byl v minulosti odbornými studiemi vyhodnocen jako méně vhodný, právě kvůli riziku, že by v případě přetížení dominantní směr od Lochkova zcela zablokoval příjezd z Třebotova a Černošic. Současná světelná signalizace umožňuje řízené dávkování dopravy ze všech směrů a zajišťuje průjezdnost v běžném režimu i při mimořádných situacích.
Tranzitní doprava není problém Radotína, ale regionu
Je třeba zdůraznit, že hlavní příčinou dopravního přetížení Radotína není místní doprava, ale výrazný nárůst obyvatel v okolních obcích Středočeského kraje, které v posledních letech rapidně rostly – často bez adekvátní dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Obce jako Třebotov, Vysoký Újezd, Černošice nebo Dobřichovice se během poslední dekády rozšířily o stovky až tisíce nových obyvatel, přičemž většina z nich denně dojíždí do Prahy právě přes Radotín. Městská část Praha 16 přitom není zodpovědná za plánování ani financování dopravních projektů ve Středočeském kraji, a přesto nese důsledky těchto rozhodnutí v podobě přetížených ulic a křižovatek. Je důležité připomenout, že infrastruktura Radotína je budována především pro potřeby radotínských občanů – a to z rozpočtu městské části Praha 16 a hlavního města Prahy, nikoli z prostředků Středočeského kraje. Radotín nemůže a nechce podřizovat svůj veřejný prostor pouze tranzitní dopravě. Naším cílem je zachovat kvalitu života místních obyvatel, zajišťovat bezpečný pohyb pěších a cyklistů a udržovat obytný charakter města, nikoli proměnit Radotín v dopravní koridor. Každý, kdo si zvolí bydliště za okrajem Prahy, musí zároveň počítat s dopravní realitou regionu – tedy s tím, že kapacita silnic je omezená a v případě dopravních nehod nebo výluk může dojít ke kolapsu. To není otázka špatného nastavení jedné křižovatky, ale systémového problému regionální dopravy, který přesahuje hranice jedné městské části. Radotín dlouhodobě spolupracuje s TSK, Policií ČR a hlavním městem Prahou na optimalizaci dopravních řešení a zároveň apeluje na spolupráci se Středočeským krajem, aby se tranzitní zátěž rozložila a koordinovala v širším měřítku. Dnešní dopravní situace je jasným důkazem, že regionální dopravní systém je na hraně své kapacity, a že bez společné odpovědnosti všech samospráv nelze problém vyřešit jednostranně.
