Krizový plán Městské části Praha 16
Jedním ze stěžejních dokumentů Městské části Praha 16 v oblasti krizového řízení je Krizový plán MČ Praha 16 schválený Bezpečnostní radou správního obvodu Praha 16 v prosinci 2012.
Celou oblast krizového řízení upravuje několik zákonů, přičemž zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), který byl novelizován s účinností od 1. ledna 2011, se přímo dotýká zpracování krizového plánu. Jednou z dalších změn, které se v této novele promítly, je změna osoby zpracovatele krizového plánu, kdy tato povinnost byla přenesena na bedra Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a Úřadem městské části Praha 16 (pro celý správní obvod Praha 16). K tomuto se vázala i zákonná povinnost projednat Krizový plán Městské části Praha 16 v Bezpečnostní radě správního obvodu Praha 16 do konce roku 2012. Krizový plán byl předložen členům jak Bezpečnostní rady správního obvodu Prahy 16, tak i Krizového štábu Městské části Praha 16.
Po proběhlém připomínkovém řízení byl Krizový plán Městské části Praha 16 schválen na jednání Bezpečnostní rady správního obvodu Prahy 16 dne 3. prosince 2012.
Co je krizový plán?
Krizový plán je základním plánovacím dokumentem obsahující souhrn krizových opatření a postupu řešení krizových situací a jeho účelem je vytvořit podmínky pro zajištění připraveností na krizové situace. Zjednodušeně řečeno tedy jde o „kuchařku“ pro samosprávu, ale třeba i pro jednotlivá ministerstva či vládu ČR, jak postupovat v krizových situacích (tou může být například i povodeň většího rozsahu s nutností evakuovat obyvatelstvo s následným ubytováním a poskytnutím základních potřeb evakuovaných). A právě takové možné situace jsou podrobně rozpracovány v operativní části v typových plánech Krizového plánu MČ Praha 16, a to pro celý správní obvod Praha 16.
Obsah dokumentu
Náležitosti a rozpracování krizového plánu upravuje nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění. Dokument se dle tohoto nařízení vlády (§ 15-16) skládá ze základní, operativní a pomocné části. K jednotnému postupu při zpracování slouží Metodika zpracování krizových plánů, která stanoví obsahové vymezení náležitostí a další podrobnosti.
Základní část obsahuje například charakteristiku organizace krizového řízení, přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení. Součástí operativní části je například přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení, rozpracování typových plánů na postup při řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací. V pomocné části jsou obsaženy geografické podklady, zásady s manipulací s krizovým plánem a přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení.
Úplné znění všeho, co jednotlivé části krizového plánu obsahují, je možné dohledat ve výše uvedeném nařízení vlády, které také upravuje obsah činnosti a složení bezpečnostních rad a krizových štábů.
Bezpečnostní rada
Zde stojí za zmínku, že Bezpečnostní rada správního obvodu Praha 16 je tvořena zástupci jednotlivých samospráv (starosty městských částí Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Velká Chuchle a Praha-Zbraslav), tajemníkem Úřadu městské části Praha 16, 1. zástupcem starosty Městské části Praha 16 a dále zástupci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Městské policie hlavního města Prahy, Jednotky sboru dobrovolných hasičů Radotín. V jejím čele stojí předseda, starosta Městské části Praha 16.
V podmínkách správního obvodu Praha 16 má každá jednotlivá městská část svůj krizový štáb ve valné většině shodný se složením povodňové komise.
Krizový plán se aktualizuje ve čtyřletých cyklech od jeho schválení. Dojde-li ke změně, která má významný dopad na obsah krizového plánu, provádí se aktualizace bezodkladně.
Vzhledem k významu a závažnosti tématu budeme i v příštích vydáních Novin Prahy 16 této oblasti věnovat pozornost a přinášet návody, jak se zachovat jako občan v případě konkrétní krizové situace.
