Nové ulice v centru Radotína hledají svá jména
Přikládáme situační plán budoucího centra, na kterém je vidět sídlištní zástavba na náměstí Osvoboditelů, okolní ulice, rezidenční výstavba i plánovaná úřední budova. S rozvojem území souvisí také vznik několika nových ulic, které bude potřeba pojmenovat.
Letopisecká komise připravila návrh názvů připomínajících významné osobnosti i místa, která jsou s Radotínem neodmyslitelně spjata a významně se zapsala do jeho historie. Jména ulic vycházející z návrhu poradního orgánu Rady městské části Praha 16 jsou v plánu vyznačeny červeně, stávající černě.
Budeme rádi, když se do procesu hledání názvů pro nové ulice zapojíte i Vy. Líbí se Vám návrh letopisců? Napadá vás jiný název, který by některá z nových radotínských ulic mohla nést?
Své návrhy nám můžete zaslat prostřednictvím krátkého anonymního dotazníku do 15. září 2026.
Z čeho vychází návrh Letopisecké komise?
Maxmilián Herget (1824–1893)
Patřil k nejvýznamnějším českým průmyslníkům druhé poloviny 19. století. Pro Radotín má mimořádný význam především proto, že převzal zdejší cementárnu a během několika let ji proměnil v jeden z nejvýznamnějších podniků svého druhu v českých zemích.
Radotínská cementárna vznikla v roce 1871 jako akciová společnost, po hospodářské krizi se však dostala do finančních potíží. V roce 1874 ji Max Herget převzal, modernizoval výrobu, rozšířil těžbu vápence a výrazně zvýšil produkci portlandského cementu. Pod jeho vedením se závod stal významným dodavatelem stavebních materiálů pro řadu významných staveb v Čechách i v tehdejším Rakousku-Uhersku.
Herget pocházel z významné podnikatelské rodiny. Navázal na tradici svého dědečka Františka Antonína Leonarda Hergeta, zakladatele proslulé Hergetovy cihelny na Malé Straně. Vedle radotínské cementárny vlastnil také cementárnu v Hlubočepích a několik pražských cihelen. Rozvoj jeho podniků zásadně ovlivnil proměnu Radotína z původně zemědělské obce v důležité průmyslové centrum.
Otakar Nebeský (1858–1922)
Patřil k nejvýznamnějším osobnostem veřejného života v Radotíně na přelomu 19. a 20. století. Dlouhá léta působil jako radotínský zastupitel i okresní starosta zbraslavského okresu a významně se podílel na rozvoji místní samosprávy i veřejné infrastruktury.
Prosazoval zlepšování dopravní dostupnosti, rozvoj školství, technické vybavenosti i občanského života. Svou činností přispěl k modernizaci Radotína v době jeho rychlého růstu a podporoval spolupráci mezi obcemi tehdejšího zbraslavského okresu.
Svou dlouholetou prací se zasloužil o rozvoj Radotína i širšího regionu. Jeho působení připomíná období, kdy se z původně venkovské obce postupně stávalo moderní průmyslové a správní centrum s rostoucím významem pro jihozápadní okolí Prahy.
Koruna
Koruna patří již více než sto let k nejvýznamnějším místům společenského života v Radotíně. Její název pochází z historického hostince U České koruny, který v roce 1876 postavila rodina Drchotových. Hostinec se postupně stal sídlem místních spolků, dobrovolných hasičů i Sokola. Nacházel se zde divadelní sál a za první světové války zde fungovalo také kino Oko.
Po většinu 20. století byla Koruna přirozeným centrem kulturního a společenského dění v Radotíně. Konaly se zde plesy, divadelní představení, koncerty, schůze spolků i další veřejné akce, které významně utvářely život obce.
Na tuto tradici navázala rozsáhlá přestavba areálu dokončená v roce 2021. Historická budova byla zachována a doplněna novým Kulturně komunitním centrem Koruna, které dnes opět slouží jako místo setkávání, kultury, vzdělávání i komunitního života obyvatel Radotína.
