O radotínských školách
První známou školní budovou byla zádušní chalupa na místě dnešního dvora místního úřadu. Zde bydlel od r. 1715 první učitel, jenž zastával i funkci kostelnickou. Světnice, již obýval, sloužila i za síň k vyučování až do roku 1820. Když pak "místnost tato pro 15-25 dítek již nestačovala", přistavěly se dva pokojíky pro učitele a dřívější světnice byla přeměněna v učebnu a "šindelová chalupa ta nazvána školou". V r.1853 už byla ze školy "nejbídnější chatrč".
Teprve v r.1873 je dostavena škola nová, jež stála v těsné blízkosti šindelové chalupy. Je to budova současného úřadu městské části (čp. 23). Byla zřízena z "okresních peněz" za 14 600 zlatých. Než byla k 15. září slavnostně otevřena, vyučovalo se v čp. 5, tj.v sále hostince "U české koruny" za roční nájem 150 zlatých. V nové škole zprvu existuje jen jedna třída, od 1.2.1874 byli žáci rozděleni do dvou a ještě později do pěti tříd. Místo stavby bylo dosti kritizováno, protože bývalo i dvakrát za rok odděleno od větší části obce rozvodněným potokem, špatná byla i kvalita budovy samé. Povinná školní docházka se rozšiřuje ze 6 na 8 let, počet školní mládeže se všude rázem zvětšil. Vezmeme-li v úvahu též prudký rozvoj průmyslu a nárůst obyvatelstva v Radotíně (v r. 1900 - 4 továrny, 944 obyvatelé) a že do Radotína chodily i děti z Černošic a samot v údolí Radotínského potoka, nelze se divit, že brzy bylo nutné postavit mnohem větší školu.
Dne 15. 9. 1901 vítá žáky nová obecná škola s tělocvičnou a bytem pro učitele, která po četných úpravách a opravách slouží dodnes žákům ZŠ. Cena tehdy vyšla na 80 000 K. Celkem 303 žáci byli rozděleni takto: 1.tř.- 54 děti, 2.tř.- 76 dětí, 3.tř.- 78 dětí, 4.tř.- 95 dětí, navíc jedna třída se učila v Dědkově mlýnu (dnes vila Männchenových vedle bývalého OÚNZu, či lépe vedle budovy odboru sociálního a zdravotního ÚMČ Praha 16).
V r. 1905 zahajuje působnost měšťanská škola na Zbraslavi a radotínští žáci začali chodit do této školy místo na Smíchov (obojí pěšky). Od šk. roku 1907/08 se zřizuje 5. postupná třída v obecné škole. Stavba měšťanské školy v Radotíně byla povolena až r. 1921, avšak k otevření školy samotné dochází teprve v r. 1928, škola dostává název Masarykova (předtím však už od r. 1922/23 existovaly dvě třídy 1. ročníku, které byly prozatímně umístěny v čp. 23 a 102 (obecná škola), další třídy přibývaly. Stavba přišla na 1,5 milionu Kč. Do Masarykovy měšťanské školy docházeli žáci z 20 okolních obcí. R. 1935 získávají měšťanky statut újezdních měšťanských škol. Budova slouží v současné době jako gymnázium.
Vracíme se ke škole obecné: třicet let stojící budova znovu nemůže pojmout všechny žáky. Příčinou vzrůstu počtu dětí je stěhování průmyslu do Radotína (1912 - 356 žáků), čilý stavební ruch po 1. sv. válce (1930 - 4704 obyvatelé, 1932 - 439 žáků) až po jeho doznívání (1936 - 503 žáci). Proto je v r.1931 během letních prázdnin přistavěno jedno patro a škola se stala dvoupatrovou.
Souběžně se všemi zmíněnými školami existovaly od r.1883 tzv. pokračovací školy, z nichž mnohem později vznikly školy učňovské. V Radotíně taková škola byla založena r. 1907 (dvoutřídní) pro potřeby výchovy učňů zdejších továren a dílen, v r. 1909 měla 3 třídy. Vyučovalo se odpoledne ve dvou pracovních dnech a v neděli v prostorách zdejších škol; tento typ školy zanikl k srpnu 1943.
Mateřské školy se nejen starají o děti předškolního věku, ale mají i výchovné úkoly: učí děti samostatnosti, získávat základní hygienické návyky, podřídit se kolektivu a zařadit se do něj, vštípit jim mravní základy, rozvíjet jejich estetické cítění, rozumové, tělesné, jazykové a další schopnosti, připravit je na školní výuku. Dvě z původních pěti MŠ již zanikly; první z nich byla umístěna v přízemí U Koruny, druhá (s jeslemi) sídlila pod kinem, kde je v současné době autoservis. Po určitou dobu byla také umístěna MŠ v dřevěné budově dnešní ZvŠ.
3. mateřská škola v Praze-Radotíně, Sídliště 1100, slavnostně otevřena 4.9.1967, začala sloužit jako závodní MŠ RCV Radotín pro 85 dětí se 6 učitelkami a 7 dalšími zaměstnanci. K areálu patří prostorná zahrada s pískovišti, zahradním zařízením, velkým hřištěm a umělým kopcem na bobování. K vybavenosti patří kromě hraček kola, koloběžky, klavíry v každé učebně a audiovizuální pomůcky (TV, radiomagnetofony ap.). Vzhledem ke klesajícímu počtu dětí je MŠ od září 2000 pouze dvojtřídní. Zřizovatelem již není cementárna, nýbrž obec.
4. mateřská škola v Praze-Radotíně, Býšovská 1251, byla postavena svépomocí v "Akci Z" a otevřena roku 1978. Původní kapacita 60 dětí ve 2 třídách byla v r.1993 snížena na 50 dětí. Budova je zasazena do pěkné zahrady, vybavené bazénem. Výchovná činnost se promítá do zájmových aktivit (hra na flétnu, výtvarné kroužky, angličtina, logopedie, předplavec). V r. 1997 začala spolupráce s Dětským diagnostickým ústavem, školka umisťuje dle potřeby a možnosti jejich předškolní děti. Několik let po sobě zde integrovali retardované nebo jinak postižené děti. Zřizovatelem je obec.
5. mateřská škola v Praze-Radotíně, nám. Osvoboditelů 1367, byla uvedena do provozu r.1990 (zprvu 4, později 5 tříd). Od letošního září budou provozovány 3 třídy a počet zaměstnanců se sníží z původních 21 na 9. MŠ se zaměřuje na výtvarnou a pracovní výchovu, do aktivit patří mj. logopedie, plavecký výcvik, výuka anglického jazyka a hry na flétnu, soutěže, výstavky, divadelní představení, výlety, besídky, táboráky. Zřizovatelem je obec.
Základní škola v Praze-Radotíně Loučanská 1112, navázala na existenci obecné a měšťanské školy a od r. 1953 fungovala jako osmiletá škola v rámci jedenáctileté střední školy (9.- 11. ročník), obě části školy měly společného ředitele a působily v obou sousedících budovách. Ve školním roce 1953/54 měla škola v 1. až 8. ročníku 22 tříd. V roce 1960 se o rok prodlužuje povinná školní docházka z 8 na 9 let a z jedenáctileté střední školy se stává dvanáctiletá střední škola. V dalším roce se obě školy oddělily a vznikla samostatná Základní devítiletá škola v Radotíně (1961/62). Od školního roku 1969/70 chodí žáci do nově zřízené školy pavilonového typu, která slouží pro vyučování na 2. stupni, a stravují se ve školní jídelně, postavené hned vedle hlavní budovy. V 1. patře ŠJ zahájila činnost školní družina. Stavba stála 16 milionů Kčs. Ve školním roce 1980/81 a dalším mohli žáci ukončit povinnou školní docházku už v 8. ročníku a jen několik žáků pokračovalo do 9. třídy, čímž se škola opět vrátila k 8-leté docházce. Od r. 1983 má škola dnešní název. Znovu se však změnila koncepce škol a tudíž došlo k návratu k devítileté docházce (během školního roku 1993/94 vedle sebe existovaly obě možnosti, v 9. třídě bylo zapsáno 11 žáků).
Zajímavostí je, že exteriéry školy už dvakrát využili filmaři: k natáčení pasáží do filmu "Výchova dívek v Čechách" (1996) a do seriálu "Hotel Herbich" (1997).
