Diskutovalo se o budoucí podobě břehu Berounky
Téměř 3hodinový program, z něhož většinu tvořily dotazy asi 40 přítomných z řad občanů Radotína, Lahovic a Zbraslavi, moderoval starosta Mgr. Karel Hanzlík a byl rozdělen na dvě hlavní témata.
Sportovně rekreační areál Radotín
První blok byl věnován Sportovně rekreačnímu areálu Radotín, konkrétně prezentaci studie budoucí podoby, kterou radotínská radnice připravila ve spolupráci se společností d plus, jejíž zástupci byli rovněž na diskusním večeru přítomni. Radnice se dlouhodobě snaží omezit rozsah tzv. Radotínských jezer a minimalizovat plánovanou těžbu štěrkopísků v této lokalitě, která byla předpokladem, z dnešního pohledu již megalomanského, původního záměru a byla zakotvena v územním plánu hlavního města.
Zástupci radnice, zejména starosta Hanzlík a jeho zástupce Ing. Milan Bouzek, vysvětlili historické souvislosti a zaměřili se především na výstupy nové studie, v níž radnice navrhuje jezera zcela zrušit a prostor využít jako oddechový, rekreační a sportovní areál pro obyvatele Radotína a okolních městských částí. Jedinou vodní plochou, která je nadále zachovaná, je tzv. ochranný přístav, na němž trvá Ministerstvo dopravy ČR v rámci své koncepce rozvoje vodních cest.
Splavnění Berounky znamená nutnost vybudování řady vodních děl
S rozvojem vodních cest je pak spojena i další sporná otázka: splavnění řeky Berounky od soutoku s Vltavou až do Berouna, které by znamenalo mj. nutnost vybudování řady vodních děl (jezů) v Radotíně i výše proti toku řeky a také výstavbu plavebního kanálu mezi Radotínem a Černošicemi (zhruba v trase starého koryta řeky, čímž by se lokalita Dolních Černošic ocitla na ostrově, a to nejen v období povodňových stavů). Tento záměr byl představen v rámci prezentace IPR hl. m. Prahy Koncepce pražských břehů.
Závěr: záměr není vhodný
Zástupci radnice, stejně tak jako všichni diskutující, se shodli, že výše uvedený záměr by měl nenávratné důsledky na údolní nivu, životní prostředí a hydrogeologické podmínky lokality (včetně zvýšení hladiny podzemní vody), a proto jej nepovažují za vhodný. Podobná shoda panovala i u tzv. ochranného přístavu pro lodní dopravu sloužícího v době povodně – jeho umístění je v širokém rozlivovém území u soutoku obou řek. Zde ale nicméně, z důvodu závazného požadavku státu, MČ Praha 16 předpokládá jeho realizaci , pokud se nepodaří vyjednat změnu.
