Radotínské školství

Naučná stezka Radotín 
Zastávka č. 1a - Radotínské školství
(pdf, 1,5 MB)
 
První zmínka o „kantořích“ radotínských pochází z roku 1715. V třebotovské farní matrice jsou jako první jmenováni Martin Tichý (1715 – 1720), Jan Hráza (1720 – 1748) nebo Jiří Jůra (1748 – 1751). V té době učitel bydlel i vyučoval v tzv. zádušní chalupě, která stála od roku 1684 v blízkosti kostela, na dvoře dnešní radnice. V tomto prostoru vyučoval učitel svěřené žáky v letech 1715 až 1820.

Nejstarší školní budovy v Radotíně, rok 1901

Poté, co roku 1774 zavedla Marie Terezie povinnou školní docházku pro děti od šesti do dvanácti let, se počet dětí navýšil a místnost už nevyhovovala. V roce 1820 byla chalupa zvětšena přístavbou dvou místností a vznosně nazvaná „školou“.

Počet žáků ale dál rostl. Velký podíl na tom mělo zvýšení počtu let povinné školní docházky ze šesti let na osm, nárůst počtu obyvatel Radotína i přiškolených obcí. Na zádušní chalupu působil zub času tak zhoubně, že v roce 1858 vypadala jako nejbídnější chatrč. Teprve tehdy se uvažovalo o postavení školy nové. Pro netečnost a malou prozíravost obce a pro nezájem zbraslavského okresu, se v této "středověké morně" učilo až do roku 1871.

Stavba nového objektu (nynější radnice) začala na jaře 1872. Učit se zde začalo 15. září roku následujícího. Škola byla pouze jednotřídní. Na dvoutřídní se změnila o rok později, s nástupem řídícího učitele Václava Schmidta roku 1874. Školních dětí do 14 let bylo ve dvou třídách 141, z nich 104 pocházelo z Radotína a 37 z Horních Černošic. Od 1. ledna 1888 se škola rozšířila na tři třídy. V roce 1890 ji navštěvovalo 219 žáků.

Pro zvyšující se počet žáků ani tato budova nevyhovovala, proto byla vybudována zcela nová a slavnostně otevřena 15. září 1901 naproti kostelu. Bylo tady pět tříd, tělocvična se šatnou, sborovna a kabinet, byt řidícího učitele se třemi pokoji, školnický byt s jednou místností a kuchyní. Učilo se celý den, jen ve středu a v sobotu bez odpoledního vyučování. V prvním školním roce  1901/1902 se tady učilo 284 dětí. Od 10. května 1911 byl ustanoven definitivním řídícím učitelem Josef Krček. Škola měla už 361 žáků. 

(1928) Dnešní gymnázium svou vnější podobu prakticky nezměnilo.
Dnešní gymnázium svou vnější podobu prakticky nezměnilo (snímek z roku 1928)

Těsně před začátkem 1. světové války byla zřízena pátá postupná třída. To znamenalo, že do první až třetí třídy se chodilo jeden rok, 4. ročník byl dvouletý a pátý ročník tříletý. Jakmile někdo dosáhl věku 14 let, ze školy odešel. Školu navštěvovalo již 400 dětí.

Po 1. světové válce měla škola 250 dětí. Jejich počet neustále narůstal. Nedostatek místa v jednopatrové budově začal být opět kritický, proto bylo o prázdninách roku 1931 přistavěno druhé patro. V roce 1932/33 měla již škola 433 žáků a 11 tříd.

Třídy (rok 1928)
Interiér třídy v roce 1928

➡️ Zajímavosti
💡 V roce 1937 se nemajetným dětem začaly půjčovat učebnice. 
💡 S povinnou výukou němčiny se začalo po roce 1939. Platila pro žáky od třetího ročníku.
💡 Při obecné škole fungovala i škola mateřská.
💡 Ve válečných letech byly u vchodů do školních budov zavěšeny dvě tabule s dvojjazyčným textem. Do dvou jazyků byla přeložena i školní razítka. 
💡 Výnosem Okresního školního výboru Praha – venkov bylo zakázáno přijímat židovské děti. 

Od roku 1941 vstupují v platnost předpisy o počtu žáků ve třídě. Proto bylo zavedeno tzv. střídavé vyučování. Jedno půldne obecná škola, druhé půldne měšťanka (označována jako škola hlavní).

V říjnu 1944 byla budova školy zabrána vojskem a žáci přestěhováni do hlavního objektu. Vyučování bylo často přerušováno leteckými poplachy a žáci vždy utíkali domů. Třídy se sloučily tak, že v devíti třídách učilo devět učitelů. Žáků v té době bylo 473.

Po válce od 1. září 1946 se ředitelem chlapecké obecné školy stal Rudolf Pešina, který byl během války penzionován, v čele dívčí školy stojí Jaroslav Fiala.

Název obecné školy se v roce 1948 změnil na „školu národní“, která měla 304 žáků a ředitelem byl Rudolf Pešina.

Od školního roku 1948/1949 vstoupil v platnost nový zákon o základní úpravě jednotného školství, jímž se dostává veškeré mládeži jednotné výchovy. Podle tohoto zákona měly děti chodit od tří do šesti let do školy mateřské, od šesti do patnácti do školy I. a II. stupně a starší mládež do škol III. stupně.

V roce 1953 byl vydán nový školský zákon, který uzákonil osmiletou povinnou školní docházku. Základním typem školy se stává osmiletá základní škola a vedle ní vzniká ještě jedenáctiletá střední škola, která je zakončena maturitou. Tato změna se projevila i v Radotíně. Střední a národní škola byly opět sloučeny pod jednu správu a zřízena byla jedna jedenáctiletka. Ředitelem byl jmenován Miroslav Lebeda a začíná se psát historie radotínského gymnázia.

Učitelský sbor se ustálil na 25 pedagozích a vyučoval 840 žáků. Proto bylo započato opět se střídavým vyučováním. 1. ledna 1958 byla dána do provozu moderní školní jídelna, mezi budovami škol. V roce 1962/1963 se vyučovalo 1089 žáků. 

1. února 1965 došlo k opětnému definitivnímu rozdělení správy obou škol. Ředitelem ZDŠ se stal Jaroslav Sláma a učilo se zde 858 žáků. Obě školy využívaly stejné prostory, které byly v majetku MNV. Rozdělením nenastalo žádné zlepšení, I. stupeň ZDŠ se stále vyučoval na směny a žáci II. stupně se studenty SVVŠ přecházeli z budovy do budovy. Takto to trvalo až do otevření nové školní budovy ZDŠ v roce 1969, kdy byla stavba areálu dokončena. Nová budova byla určena pro 2. stupeň ZDŠ. V samostatném pavilonu vznikla moderní jídelna a nad ní družina.

V roce 1975 mohli již první nadaní žáci nastoupit ke studiu na gymnázium již po absolvování osmé třídy ZDŠ. Tato situace trvala až do roku 1981. 

Druhý stupeň základní školy v Loučanské ulici před čtyřmi desítkami let
Druhý stupeň základní školy v Loučanské ulici před čtyřmi desítkami let


Základní škola patřila v srpnu 2002 k nejvíce zasaženým objektům v RadotíněPři povodních v srpnu 2002 patřila základní škola k nejvíce zasaženým objektům v celém Radotíně

Po povodních 2002 prošla nová škola v Loučanské ulici celkovou rekonstrukcí a následně několika etapami rozšíření, dostavby a nástavby pavilonů.

Vzniklo například víceúčelové hřiště s umělým povrchem, v roce 2009 děti dostaly dopravní hřiště, o rok později běžeckou dráhu s doskočištěm. Ve stejném roce byla dokončena stavba protipovodňové stěny kolem školního areálu. V roce 2012 byla dokončena přístavba šaten a jedné třídy školní družiny. Nástavby historické budovy a rozšíření tříd se dočkal i první stupeň základní školy na náměstí Sv. Petra a Pavla v roce 2019.

Poslední patro historické budově školy přibylo v letech 2018-2019
Poslední patro historické budově základní školy z roku 1901 přibylo v letech 2018-2019

Nabízí nejen zcela netradiční podobu školní třídy, ale také mimořádné výhledy na Radotín
Nabízí vše, co moderní výuka vyžaduje, a také mimořádné výhledy na Radotín

Kompletně opravený a dostavěný areál byl v roce 2018 rozšířen o moderní víceúčelovou aulu
Kompletně opravený a dostavěný areál byl v roce 2018 rozšířen o moderní víceúčelovou aulu

Interiér auly v roce 2018
Interiér školní auly (2018)

Zveřejněno: 22.07.2022 – Jana Hejrová, DiS. ; Přečteno 92 x
Vytisknout